Nemusíte být zrovna Pražáci, abyste narazili na podobný problém – během týdne obvykle pracujete a na výlet za zvířaty do zoo zbude čas pouze o víkendu. Pro přespolní zájemce toto platí dvojnásob, neboť musejí počítat s delší cestou do metropole. Není holt každý důchodcem, živnostníkem či maminkou na mateřské…
Zoo o víkendu? Hlava na hlavě…
Jak vypadá takový průměrný víkend v pražské zoo jste již nejspíš někdy zažili na vlastní kůži – za hezkého počasí (neboť většině návštěvníků se na dlouhé venkovní procházky při dešti obvykle nechce) praská zahrada ve švech. Počítadlo u vchodu překročilo již osmou (či dokonce patnáctou?!) tisícovku návštěvníků a vzhledem k popularitě exotických savců se kolem žiraf, goril či například lachtanů téměř nedá projít.
Zvířata líně přežvykují, leží v chládku a většinu aktivit si nechávají na klidnější podvečer. Lidi jsou prostě všude a my mezi nimi – dokonce i vzdálená okružní cesta v severní části zoo či úsek ve svahu kolem papoušků vypadá jako Václavské náměstí před příchodem noci. Kam se uchýlit, abychom si chvilku odpočinuli od hektického okolí? Vždyť i klidové zóny ve stínu pavilonů jsou vyplněny křikem dětí a hlasitou změtí cizích jazyků…
Skrytá krása ptactva
Máme pro vás tip – zkuste pro jednou oželet nejpopulárnější chlupaté zoohvězdy a vydejte se za ptáky. Leckdy navíc tyto voliéry skrývají velmi cenné chovance. „Zašitý“ pavilon Sečuán po chvilce pozorování odkryje barevné létající klenoty. Pestří bažanti schovaní v drátěných klecích pod expozicí lemurů co chvíli vykouknou z podrostu a ukážou nádherné peří.
Velká voliéra se supy byla nedávno rozšířena o pozorovatelnu skrytou za nenápadnými dvojitými dveřmi. Ptáky zde totiž, podobně jako v navazujících voliérách, můžeme pozorovat otevřeným průhledem bez skla a mříží. Mým favoritem je však pro tyto případy expoziční celek Ptačí mokřady.
Oáza klidu pod skalami láká fotografy
Nenápadnou cestičku vedoucí od zadních výběhů šelem většina návštěvníků míjí bez povšimnutí. Pokud se davy lidí zrovna nehrnou k lanovce, obvykle proplouvají pod kamenitými svahy s kozami a kozorožci směrem do horní části zoo. A tady je vaše šance. Odbočte za ptáky. Vydechněte, poseďte, na maskovaných lavičkách si dejte svačinu. A pak zamiřte do průchozích expozic.
V zelených výbězích s jezírky najdete mnoho druhů kachen i elegantní jeřáby, v zasíťovaných průchozích voliérách pak ibisy, čejky, ledňáky i zoologické zajímavosti jako je zejozob či kladivouš. Každá z voliér svým osídlením odpovídá některé zoogeografické oblasti. Nepsanými králi areálu jsou ale člunozobci. Obrovští šedí afričtí ptáci s mohutným zobákem patří k pražským raritám.
A jak se zde krásně fotografuje! Ptáci se nebojí a můžete je fotit poměrně zblízka bez jakékoliv oddělovací plochy. Pokud mi čtenáři prominou drobný digitální „ústřelek“, lze se inspirovat v přiložené fotogalerii. Slibuji, že příště s sebou vezmu „zrcadlo“. Mokřady za to rozhodně stojí.
Zdroj: ZOO Praha