Naučit čtyřnohého miláčka alespoň základním povelům je mnohdy těžké. Při důkladnějším výcviku psů, například pro myslivost, je proto zapotřebí dostatek času, trpělivosti i motivace. Nejdůležitější však je vytvořit si se zvířetem individuální vztah.

Vytvořit si se psem pouto může znít jako banalita, při výchově však hraje stěžejní roli.

„Na výcviku mě nejvíce baví právě budování vztahu se zvířetem. Pokud by si člověk tento vztah nevytvořil, pes by nemusel správně spolupracovat,“ vysvětluje Lenka Boháčková, která se tomuto koníčku věnuje více než deset let. Dodává také, že největší odměnou za odvedenou snahu jsou pro ni úspěchy jejích svěřenců na zkouškách a výstavách.

Lenka Boháčková se svým loveckým svěřencem. | Kredit: © Osobní archiv Lenky Boháčkové

Podle Boháčkové je též důležité zvolit takovou formu výcviku, která pro psa nebude jen povinností, ale bude ho zároveň bavit a dělat mu radost. S tím úzce souvisí i potřeba správné motivace zvířete. „Motivace je pro psa velmi důležitá. Pokud by mu při výchově chyběla, nemusel by ho výcvik bavit a nedosáhli bychom tak úspěchů, které požadujeme. Zároveň je však důležité psa nepřetrénovat,“ vysvětluje.

Základem je poslušnost

Při každém výcviku se musí nejprve začít se základní výchovou a poslušností. Poté už je postup velice individuální – závisí na druhu zkoušky, pro kterou je zvíře cvičeno. Roli tu hraje také konkrétní plemeno. „Třeba k výcviku pro myslivost se nejvíce hodí lovecká plemena, mezi která patří například teriéři, jezevčíci, ohaři, retrívři či vodní psi,“ uvádí Boháčková.

Cesta k tomuto koníčku může být pro každého jiná. U Boháčkové začala, když si jako dítě hrála se psy na dvoře a poprvé tak přičichla k tomu, jaké to je utvářet si se zvířetem vzájemný vztah. V současné době nejčastěji trénuje jezevčíky a poslední 3 roky i zlatého retrívra, kterého vystavuje již od jeho 9 měsíců. Do svých největších úspěchů řadí výborné výsledky ze soutěže Junior handling, která je určena pro mladé vystavovatele psů, a od loňského roku i z loveckých zkoušek.