Netopýrům se kvůli velkým uším hůře létá, zjistil výzkum

Podívejme se dnes spolu se švédskými a dánskými vědci netopýrům na zoubek. Tedy pardon, na uši. Velké boltce přinášejí nočním letcům jasné výhody, ale v některých směrech mohou překážet. Zvyšují odpor těla ve vzduchu a zpomalují let.

Netopýr ušatý dělá čest svému jménu. Nepřekážejí mu ale velké uši při letu?| Zdroj: Wikimedia Commons

Dokonalý let i potmě

Netopýři se při letu řídí primárně takzvanou echolokací. Jedná se o navigační systém, jehož podstatou je „mapování“ prostoru díky vydávání zvukových vln a zachycení jejich odrazu. Netopýři produkují pro člověka neslyšitelné zvuky tlamou, u některých druhů (např. vrápenců) částečně i nosem. Pulsní vysokofrekvenční vlny se šíří prostorem a odrážejí se od předmětů i od třepotající se kořisti. Informace o obrazu okolí přijímá netopýr právě ušima – může proto létat i v naprosté tmě a lovit hmyz, který se probouzí k životu v noci.

Z tohoto úhlu pohledu jsou velké uši pro netopýry jasnou výhodou. Příroda však ráda funguje podle pravidla „něco za něco“. Od určité velikosti narážejí netopýří uši na fyziologické limity a dalo by se očekávat, že zvyšují odpor vzduchu při průletu prostorem. Vědci z Lund University se proto pokusili zjistit, jak se mění letové schopnosti netopýrů s ohledem na velikost vnější části jejich sluchových orgánů.

Třepotavý let je pro netopýra energeticky náročnou aktivitou. | Zdroj: Flickr.com

Velké versus malé

Předchozí testy, které zkoumaly vliv velikosti uší na náročnost letu, prováděly vědecké týmy pouze na neživých modelech. Tentokrát poprvé využili experimentátoři živé netopýry, které nechávali létat ve větrném tunelu. Srovnávali letecké schopnosti dvou druhů netopýrů – listonosa dlouhojazyčného (Glossophaga soricina) a netopýra ušatého (Plecotus auritus). První jmenovaný druh se živí především nektarem rostlin a plody a jeho ouška jsou menší. Netopýr ušatý, žijící i na našem území, má naopak boltce tak veliké, že je při zimování přikládá k tělu, aby vyčnívající kůží neztrácel příliš mnoho tepla.

Let v oblaku kouře

Technické vybavení vědců čítalo vysokorychlostní kamery a využití kouře nasvíceného laserem. Osvětlené částice umožnily při zpomalení nahrávek dobře sledovat pohyb vzduchu vyvolaný letícím zvířetem a zhodnotit energetickou náročnost samotného letu. Výsledky potvrdily, že „velkouší“ netopýři mají odpor vzduchu při letu vyšší než jejich méně ušatí kolegové. Musejí vynaložit větší sílu a rychlost jejich letu je ve výsledku nižší.

Podle zjištění vědců jsou netopýři typickým výsledkem přírodního kompromisu – některé druhy dosahují maximální velikost uší, která jim ještě umožňuje obstojně létat a získat pro náročný let dostatek energie z potravy. Velké uši většiny netopýrů jsou pravděpodobně i důvodem, proč tato zvířata nemigrují na velké vzdálenosti, například na rozdíl od ptáků.