Tuleně v Irsku zachraňuje Seal Rescue Ireland

Tuleň obecný.
Kredit: Ally McMillan, Seal Rescue Ireland

Seal Rescue Ireland je jedinou záchrannou stanicí v Irsku, která se stará o zraněné, opuštěné a podvyživené tuleně. Stanici založila v roce 2010 tehdy čtyřiadvacetiletá Ally McMillan v blízkosti irského Dinglu, v březnu 2014 se stanice přestěhovala po ničivých bouřích do Courtownu na východním pobřeží Irska.

Jedním ze způsobů, kterými se člověk snaží odčinit negativní důsledky své činnosti na místní divoká zvířata, je zřízení záchranné stanice pro lokální faunu. Tyto záchranné stanice najdeme v České republice i v zahraničí (tradici mají např. v USA, Německu, Velké Británii a dalších zemích). Některé stanice se specializují na jediný živočišný druh, jiné přijímají pacienty všech barev, velikostí a tvarů. Jedny jsou financovány státem, jiné spoléhají pouze na příspěvky veřejnosti. Ale všechna tato zařízení mají jediný účel a tím je léčba a rehabilitace zraněných či nemocných volně žijících zvířat.

Seal Rescue Ireland

V Irsku existuje záchranných stanic několik. Pouze jedna je však zařízena pro příjem náročných mořských pacientů – tuleňů. Podle irské legislativy jsou tuleni kuželozubí i tuleni obecní, kteří se zdržují u pobřeží zeleného ostrova, chráněnými druhy. Často ale dochází k nechtěnému kontaktu zejména mladých tuleňů s lidmi nebo jejich psy, což může vést např. k opuštění mláděte matkou nebo ke zranění zvířete. A v takovém okamžiku vstupuje do hry stanice Seal Rescue Ireland.

Tuleň obecný na váze.
Kredit: Ally McMillan, Seal Rescue Ireland

Tato stanice se nachází u vesničky Courtown a funguje na bázi dobrovolníků a příspěvků od veřejnosti. Toto centrum představuje jediné zařízení pro mořské savce v celém státě, takže k fungování celého systému je potřeba velké množství řidičů – dobrovolníků, kteří jsou pro převoz nemocného nebo zraněného zvířete neustále k dispozici.

Co čeká tuleně

Každého tuleně, který do stanice přijde, nejprve prohlédne veterinář, který stanoví diagnózu a léčbu. Podvyživená mláďata jsou každé tři hodiny krmena náhražkou tuleního mléka (které je specifické svou extrémní tučností) nebo „rybí polévkou“ – směsí smetany, rozmixovaných ryb a vitaminů, podávané sondou. V této době bývají tuleni zavřeni ve svém kotci s hřejivou žíněnkou, kde jsou také obvykle léčeni s různými nemocemi. Po nějakém čase je třeba, aby se tuleň naučil spolknout celou rybu. Této dovednosti se naučí ještě v kotci a posléze ji zdokonaluje v bazénku, který sdílí s ostatními tuleni. Právě tam se také učí sociálnímu chování.

Když mládě nabude určité hmotnosti (30 kg u tuleně obecného a 35 kg u tuleně kuželozubého) a je jisté, že má dostatečnou vrstvu podkožního tuku k přežití v moři a tím i dostatek času k naučení se lovu živých ryb, je vypuštěn zpátky do moře, většinou v té oblasti, kde byl původně nalezen. Tuleň tedy díky péči ošetřovatelů v záchranné stanici Seal Rescue Ireland dostane druhou šanci na život v jeho přirozeném prostředí – v moři.