10 zvířecích mláďat, která jste možná nikdy neviděli

Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, jak vypadá třeba mládě surikaty nebo sviště? Některá zvířecí „miminka“ nejsou svým rodičům moc podobná, například tučňák patagonský vypadá kvůli odlišnému peří jako úplně jiný pták. 

Mláďata surikat často sají mateřské mléko jiné samice ze smečky. | Zdroj: Pixabay.com

Tučňák patagonský

Samice tučňáka patagonského snáší vždy jedno vejce. Starost o něj poté přebírá samec, který nestaví hnízdo, ale vezme si vejce na nohy a zahřívá ho svým kožním záhybem. Samice poté shání pro oba potravu, rodiče se v činnostech po pěti až sedmi dnech vystřídají. Po zhruba osmi týdnech podobné péče se vyklube malý tučňák. Jeden z rodičů ho stále zahřívá vlastním tělem. Mládě vystrkuje hlavu jen v případě, kdy si říká o jídlo – rodiče ho krmí natrávenou kašovitou hmotou. Mláděti ihned po narození narůstá hnědé peří. Během zimy musí maličké přibrat 11 kilogramů, aby přežilo.

Malému tučňákovi narůstá po narození hnědé peří. | Zdroj: Pixabay.com

Panda velká

Samice pandy obvykle rodí v září, po 100 až 160 dnech březosti. Na svět přivádějí jedno až tři mláďata, která jsou málo vyvinutá – obvykle váží jen okolo 100 gramů. Dochovat se většinou podaří samici jen jedno z nich. Mládě opouští s matkou úkryt poprvé po čtyřech až sedmi týdnech od narození, mateřským mlékem se však živí zhruba půl roku. Bambus začíná požírat až na jaře, tedy 6 měsíců od narození. Od mateřského mléka ho matka definitivně odstavuje zhruba v osmém měsíci jeho života. Společné pouto matky a mládětě však trvá dlouho, prakticky rok a půl, proto samice může odchovat jedno mládě za dva roky.

Z jednoho pandího vrhu obvykle přežívá jen jediné mládě. | Zdroj: Pixabay.com

Surikata

Mláďata se surikatám rodí po 11 týdnech březosti, v jednom vrhu mají obvykle dva až pět novorozenců. Surikaty se rodí slepé, začínají vidět zhruba po deseti dnech od narození. Během prvních čtyř týdnů života žijí s matkou v noře a jejich potravou je mateřské mléko. To nepřijímají nutně jen od své biologické matky, ale i od ostatních samic. Není výjimkou, že nejsilnější surikata zabije mláďata jiné samice. Ta totiž, hnána mateřskými pudy, bude dělat „kojnou“ klidně i mláďatům vražedkyně svých potomků. Nejsilnější samice se tak nevyčerpává kojením, může rychle nabrat sílu a mít opět další mláďata.

Surikaty vylézají poprvé z rodné nory zhruba po čtyřech týdnech. | Zdroj: Pixabay.com

Krtek obecný

V jednom vrhu mívá krtčí samice tři až sedm mláďat, a to po čtyřiceti dnech březosti. Malí krtečci se rodí na jaře, v březnu nebo v dubnu. Mateřské mléko pijí po dobu tří týdnů, pak přestávají být slepí a vydávají se samostatně na lov. Dále se rozmnožují obvykle hned další jaro.

Krtčí mláďata se rodí slepá. | Zdroj: Flickr.com

Vakoveverka létavá

Mláďata se v přirozeném prostředí v Austrálii rodí na jaře, kdy je dostatek potravy pro dospělé – hmyzu. Samice rodí většinou dvojčata, která musí ujít náročnou cestu od kloaky až do břišního vaku matky. Poté se přisávají na bradavku a pouští se jí zhruba po 40 dnech. Po 70 dnech od narození poprvé vylézají z vaku do hnízda, po čtyřech měsících je matka odstavuje. V roce svého života opouští skupinu, v níž se narodila. Samice může mít mláďata dvakrát do roka, je dokonce schopna vývoj nových mláďat v děloze pozdržet, dokud malé vakoveverky ve vaku nejsou dostatečně odrostlé.

Vakoveverky se stávají i oblíbeným domácím mazlíčkem. | Zdroj: Flickr.com

Tapír čabrakový

Samice tapírů rodí mláďata po 13 měsících od oplodnění. Většinou mají jednoho potomka. Puntíkované či proužkované zbarvení mláďat je má uchrántit od nebezpečí v přírodním podpostu. Po odstavení od mateřského mélka přecházejí na bylinnou stravu. V dospělosti se jejich zbarvení změní na černé a bílé.

Mláďata se díky zbarvení dokážou snadněji schovat před nebezpečím. | Zdroj: Flickr.com

Lama

Všechny druhy lam se mohou mezi sebou křížit, ovšem přirozeně k tomu nedochází. Kříženci vznikají v chovech, všichni jsou schopni se pak nadále rozmnožovat. Lamy žijí v menších stádech, ve kterých na jednoho samce připadadá sedm až deset samic. Porodu jednoho mláděte předchází zhruba rok trvající březost. Lamy jsou schopny si čas porodu korigovat, aby k němu nedošlo za nepříznivých podmínek. Novorozeňata jsou dobře vyvinutá, už po hodině dokážou následovat matku.

Malé lamy jsou již hodinu po porodu schopny následovat svou matku. | Zdroj: Pxhere.com

Svišť

Většina druhů svišťů žije ve skupinách, které se často skládají z jednoho samce a několika samic. Matkám se v jednom vrhu rodí až osm mláďat. Ve skupině však nezůstávají dlouho. Dominantní samec je vyžene ze svého okruhu už 20 až 30 dní po jejich narození.

Svišti obvykle žijí ve skupinách či koloniích. | Zdroj: Pxhere.com

Tuleň kuželozubý

Samici tuleně kuželozubého se rodí obvykle jedno mládě ročně. Tuleni žijí ve skupině s jedním dominantním samcem, jehož „harém“ čítá obvykle šest až sedm samic. Po několika letech ho ovšem většinou střídá mladší a silnější jedinec. Mláďata, která se podle výskytu rodí buď v únoru nebo v říjnu či listopadu, váží při narození mezi 15 a 20 kilogramy.

Mláďata se mohou díky bílé srsti snadno schovat na zasněžěných krách. | Zdroj: Flickr.com

Vydra mořská

Vydrám mořským se rodí většinou jen jedno mládě, výjimečně může samice porodit dvojčata (jako na obrázku). Dokud je mládě příliš mladé, zůstává na břehu, později ho matka nosí s sebou do vody na břiše.

Této matce se narodila dvajčata, což je u vyder vzácnost. | Zdroj: Wikimedia Commons

Zdroje: ScienceDirect, Pandavelka.estranky.cz, NaturePhoto.cz, WikipediaChovzvířat.cz

(Zobrazeno celkem 199-krát, 1 zobrazení dnes)
Share