Zvířata v říši narkotik – 2. díl

V předchozím díle o zvířatech pod vlivem narkotik a jiných návykových látek jsme se zaměřili na nikotin a alkohol. Některé druhy ale holdují i dalším látkám, od kyseliny mravenčí až po halucinogeny.

Kos v mravenčí lázni. | Kredit: Simon Davies, CC BY-SA 2.0

Mravenčí lázně nejen pro kosy

Jako velmi podivné se zdálo chování některých druhů ptáků (např. vran, špačků, papoušků, kosů atd.), kteří provozují takzvané „mravenčí lázně“. Tato akce spočívá v tom, že když pták zahlédne mraveniště, s roztaženými křídly se usadí poblíž, znehybní a čeká, až bude obsypaný mravenci. Poté se začne zmítat a poletovat. Celé představení vypadá jako tanec v extázi. Nakonec mravence vytřepe, sezobe a celý rituál opakuje klidně hned několikrát.

Jedna z teorií australského ornitologa Chisholma vysvětluje tento zvláštní jev jako ptačí zálibu v kyselině mravenčí, kterou do nich mravenci vstřikují. Je možné, že jim ve velkém množství způsobuje jakousi euforii, do které se požitkářsky rádi vrací. Další teorie, kterou považuje za pravděpodobnější, však říká, že mravenci zbavují svou kyselinou ptáky různých cizopasníků. Zajímavé je, že když ptáci nemají mravence k dispozici, snaží se je nahradit jinými štiplavými látkami, například doutnajícím dřevem či octovou zálivkou. Dosud ale nebyla žádná z teorií stoprocentně potvrzena.

Sobi na tripu z muchomůrek

Sobi si opojné stavy navozují požitím muchomůrek.
Kredit: Johan Hansson, CC BY 2.0

Muchomůrka červená je u nás známá svou jedovatostí. Dále na severu, konkrétně v domovině sobů a losů, však jed není tak silný. Sobi a losi vyhledávají v zimě zmrzlé a suché muchomůrky, které jim přinášejí opojné stavy. Muchomůrky a další houby jedí i v pozdním létě. Po požití hub se sobi motají, vydávají podivné zvuky, dokonce někdy kývají hlavou do rytmu jako na rockovém koncertě. Ze záliby sobů v muchomůrkách možná pramení i legenda o létajících sobech a Santa Klausovi. Domorodci, kteří pili „magickou“, muscimol obsahující moč sobů, určitě něco takového vidět mohli.

Sjíždějí se klokani i krávy

Australští klokani vědomě vyhledávají zábavu v podobě makovicových polí. Pojídají nedozrálé makovice a poté si užívají hromadnou „party“, při které tančí a třeští. Někteří si zřejmě na makovice vypěstují závislost: jsou ochotni se kvůli nim prokousat i skrze plot. Tamní zemědělci jsou pak zoufalí z rozsáhlé devastace makových polí.

Oblíbenou drogou klokanů jsou nedozrálé makovice. | Kredit: Brenda Clarke, CC BY 2.0

I další živočichové jsou ovlivňováni toxiny ze stravy. Krávy spásají mimo jiné rostlinky z rodu vlnic (Oxytrpis) a kozinců (Astragalus), které obsahují toxin swainsonin. Pod vlivem tohoto toxinu se motají, narážejí do překážek, při silné intoxikaci dělají velké skoky přes malé překážky, např. přes klacky.

Delfíní feťáci

Podobně jsou na tom delfíni, když obtěžují/loví čtverzubce (čeleď Tetraodontiformes), jejichž kůže a maso jsou jedovaté. (Mezi čtverzubce patří také rod Takifugu, jehož zástupce známé jako ryby fugu konzumují labužníci v Japonsku. Maso musí být odborně připraveno, aby gurmán následně nezemřel na otravu tetrodotoxinem.) Menší dávky jedu, které čtverzubec vylučuje kůží, mají na delfíny narkotické účinky a delfíni si je dopřávají vědomě. S čtverzubcem si hrají, ten uvolňuje slabší dávky jedu a delfíni si užívají opojný stav.

Zdrogovaní pavouci kazí pavučiny

Pavučiny tkané pod vlivem drog | Kredit: NASA – Public Domain

Výše uvedené případy požití drog živočichy se týkají pouze savců a ptáků. Návykové látky ovšem působí i na bezobratlé.

Výzkumníci z NASA testovali účinky marihuany, amfetaminu, kofeinu a chloralhydrátu na schopnosti pavouků tkát pavučiny. Zatímco pavučina střízlivých pavouků byla velmi pravidelná a vlákna měla téměř stejnoměrnou hustotu, pavouci pod vlivem omamných látek vytvářeli spíše než pavučinu ukázku abstraktního umění. Některé zdroje dokonce uvádějí, že drogy měly na pokusné pavouky natolik destruktivní vliv, že tito pavouci už nikdy nebyli schopni utkat normální pavučinu.