Jak se žije orangutanům v ZOO Ústí – 1. díl

V tomto seriálu představujeme orangutany, které chová velmi úspěšně ústecká zoo. Kde se v Ústí nad Labem vzali, co už zvládli a jak žijí každý den? To se dozvíte v tomto a dalších dvou dílech.

orangutani Ňuninka a Cantik

Ňuninka s malou Cantik na Den orangutanů 23. srpna 2014  |  Kredit: Lenka Obrovská

Orangutany chová ústecká zoologická zahrada od roku 1989. V tomto roce sem byla přes společnost Filmexport přivezena z Kambodže dvě orangutaní mláďata pro natáčení filmu Dva lidi v ZOO. Malí orangutani zde byli umístěni do povinné karantény, měli se zúčastnit se natáčení a poté se přesunout do některé zoo v západní Evropě. Mláďata byla ve špatném stavu, který se však díky velkému nasazení chovatelů, veterinářů a zoologů podařilo zlepšit. Sameček, který dostal jméno Ňuňák, se tak mohl zúčastnit natáčení filmu a stal se jeho hvězdou, samička Ňuninka ho pouze doprovázela. Jak vloni uvedla režisérka filmu Dva lidi v ZOO Marie Poledňáková: “Jména Ňuňák a Ňuninka dostali, protože na ně všichni dělali ňu, ňu, ňu!”

Ňuňák orangutan

Ňuňák ve filmu Dva lidi v ZOO

Během karantény malých orangutanů se také zjistilo, že oba pocházejí z volné přírody, kde byli ilegálně odchyceni. Vzhledem k tomu, že tehdejší Československo nebylo signatářem mezinárodní úmluvy CITES o obchodování ohroženými druhy volně žijících živočichů (úmluva byla podepsána až v roce 1992), je možné, že celá transakce měla zlegalizovat původ orangutaních mláďat. Koordinátor evropského záchovného programu nakonec ale rozhodl, že Ňuňák i Ňuninka v ústecké zoo zůstanou.

Dospělý orangutan vzbuzuje respekt

Malí orangutani byli až do dospívání chováni v přímém kontaktu s ošetřovateli, v dospělosti se od kontaktního chovu upustilo. Z malých orangutaních kamarádů se postupem času stali životní partneři. Ňuňák si Ňuninku i své teritorium hlídá a sílu 130kilogramového orangutana není radno podceňovat – Ňunák už přelomil napůl oplechované bytové dveře, zlomil několik kmenů a roztahoval nerezové mříže.

orangutan Ňuňák

Orangutan bornejský (Pongo pygmaeus) Ňunák v ZOO Ústí nad Labem
Kredit: ZOO Ústí nad Labem

Ňuňáci jako rodiče a prarodiče

Orangutaní rodina se poprvé rozrostla 20. prosince 1998, kdy se narodila samička Raja. Ta bohužel v  jednom roce života uhynula na nespecifickou infekci. Druhým mládětem v pořadí byl sameček, který se narodil přesně o dva roky později než Raja (20. prosince 2000) a byl pojmenován stejně jako jeho tatínek ve filmu Dva lidi v zoo – Ámos. Ňuninka se o Ámose vzorně starala, a když povyrostl, připojil se k hraní i Ňuňák. V sedmi a půl letech, v období puberty a také v době, kdy narodil jeho bratříček Budi, se Ámos přesunul do nizozemské zoo Apeldoorn, kde po 4 letech po úhynu staršího samce Karla převzal dominantní pozici ve skupině. Dnes je Ámos již dvojnásobným otcem, se svými dvěma partnerkami Watanou a Jose zplodil dva syny, Kawana (* 22. února 2010) a Kesatua (* 1. 11. 2011).

Po Ámosovi přišel Budi

Ámosův bratříček Budi (čti Budy) se narodil 20. ledna 2007, letos tedy oslavil již osmé narozeniny. Dnes je v pubertě Budi a má velké štěstí, že jeho otec Ňuňák je velmi trpělivý. „Budiho puberta se projevuje tím, že provokuje. Rodiče štípe nebo se snaží je mlátit hadrem či hadicí. Až nás překvapuje, jak je táta Ňuňák tolerantní,“ usmívá se chovatelka orangutanů v ústecké zoo Jana Klementová. Budiho chování je již na hraně, a tak se čeká na rozhodnutí koordinátora Evropských chovných programů, kam Budi poputuje. Zatím si zvyká na oddělenou ložnici a trénuje přecházení do transportní bedny. A to, že zůstává v rodině o něco déle, mu nebude na škodu – naučí se, jak to v takové rodině funguje, až bude mít svou vlastní.

Nejnovějším přírůstkem je orangutaní slečna Cantik

Nejmladším členem orangutaní rodiny je v současnosti již tříletá samička Cantik (čti Čanty), která se narodila 17. prosince 2011. Zatím úspěšně roste, samostantě už jí, i když občas se ještě přijde k mámě napít. Hraje si jak s mámou, tak se svým starším bratrem. Na tátu také doráží, ale Ňuňák si vůči ní drží odstup. Vrchní chovatel ústecké zoo Patrik Matějů Ňuňáka chválí a potvrzuje jeho rodinnou povahu: “Ňuňák je úžasný, chová se neuvěřitelně tolerantně. Budiho srovná do latě, když to přežene, k malé Cantik zůstává klidný a jemný, když na něj doráží. Přitom orangutani vůbec nejsou skupinová zvířata, jako např. gorily, tam by to bylo přirozené. A Ňuňák si i svou rodinu chrání, zvlášť vůči mně jako chlapovi, chovatelky ženy mu nevadí.”

orangutan Cantik

Malá Cantik (Čanty) v ústecké ZOO | Kredit: ZOO Ústí nad Labem

Zdroj: ZOO Ústí nad Labem

Související články:

 

Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..