Teorie o blízké příbuznosti kytovců a hrochů byly podpořeny nálezem fosílie vyhynulého předka dnešních hrochů. Hroší předchůdce pocházel z rodiny Anthracotheriidae – skupiny býložravých sudokopytníků, kteří žili zčásti na souši i ve vodě.
Vědci byli dlouhou dobu na základě paleontologických nálezů přesvědčeni, že hroši jsou spřízněni spíše s prasaty, nicméně pozdější analýzy DNA ukázaly směrem k velrybám a delfínům. Nejstarší fosilní nálezy předchůdce hrochů však pocházely z doby před 20 miliony let, zatímco nejstarší pozůstatky předků dnešních kytovců se datují do doby před 53 miliony let – mezi nalezenými fosíliemi tak byl rozdíl 33 milionů let. Nyní byly v Keni nalezeny 28 milionů let staré pozůstatky tvora, později nazvaného Epirigenys lokonensis: velikostí se podobal ovci a vážil pouhých 100 kg. Většinu času nicméně trávil ve vodě.
Epirigenys lokonensis nebyl přímým předchůdcem dnešního hrocha, zastupoval spíše vedlejší větev. Na časové ose se ale přibližuje předpokládanému výskytu společného předka kytovců a hrochů. Analýza chrupu vedla odborníky k závěru, že hroch i E. lokonensis pocházejí z rodiny Anthracotheriidae, která přišla z Asie do Afriky přes moře před 35 miliony let.
Všechny důkazy zatím vypovídají o tom, že „předchůdci hrochů byli mezi prvními velkými savci, kteří kolonizovali africký kontinent – dlouho před všemi velkými šelmami, žirafami či skotem, kteří přišli do Afriky teprve před 18 miliony let,“ uvádí vědci.
Zdroje:
- Dicsovery News
- Nature Communications: Hippos stem from the longest sequence of terrestrial cetartiodactyl evolution in Africa