Není tomu tak dávno, co byl chov mravenečníků výsadou olomoucké a zlínské zoo. V současnosti ale mravenečníka uvidíte ve čtyřech zoologických zahradách v České republice – k moravským zoo totiž přibyly Zoo Děčín a Zoo Praha.
Mládě z děčínské zoo | Kredit: © Alena Houšková
V Olomouci úspěšně odchovávají dva druhy mravenečníků
Chov mravenečníků čtyřprstých začal v olomoucké zoo příchodem páru Tami a Darta z Holandska. O tři roky později se dostavil první úspěch, když se podařilo odchovat samečka Indyho – jednalo se o první odchov v rámci českých a slovenských zoo. Do dnešních dnů se v zoo na Svatém Kopečku povedlo odchovat sedm mláďat, z toho šest samic: Taru, Tessu, Dorotku, Ellu a Tequillu. Samička z roku 2015, která zatím jméno nemá, zřejmě podpoří chov tohoto druhu v olomoucké zoo: na podzim minulého roku totiž dorazil do Olomouce nový samec Chaco z Francie, možná její budoucí partner.
V chovu mravenečníků čtyřprstých je olomoucká zoo nejúspěšnější v ČR. | Kredit: © Zoo Olomouc
O rok později, v roce 2004, začal v Olomouci chov mravenečníků velkých. Tehdy přišli přímo z Jižní Ameriky dva mravenečníci, kteří dostali jména Mirek a Sylva – po dvou letech ale bylo jasné, že tito dva spolu vycházet nebudou. Když ošetřovatelé pátrali po příčině jejich vzájemného nepřátelského chování, zjistili, že oproti předpokladům nepřijel z Ameriky pár, nýbrž dva samci. V roce 2008 tak odešel Mirek do Dortmundu a ze Stuttgartu přišla samice Pia.
Pia a Sylvín (dříve Sylva) spolu odchovali již čtyři mláďata, samičky, které dostaly jména Safira (*2011), Roxi (*2012) a Kara (*2013). Samička z loňského roku byla pojmenována Romy.
Mravenečník velký v Zoo Olomouc | Kredit: © Zoo Olomouc
Mravenečníkům se daří i v Zoo Zlín/Lešná
Také zlínská zoo chová dva druhy mravečníků – čtyřprstého a velkého. U mravenečníků velkých jsou chovány dva páry. Samice Safira z Olomouce a samec José z Brazílie odchoval v roce 2013 samečka Diega. Druhé mládě se pak narodilo na samém konci roku 2015, tentokrát šlo o samičku.
Chov mravenečníků čtyřprstých v Lešné lze rozložit do dvou období. V letech 2007-2009 zde našel domov samec Indy z Olomouce; druhá etapa chovu mravenečníků začala v roce 2012 příchodem samce Santina, který utvořil pár se samičkou Ellis.
Samec mravenečníka čtyřprstého Santino ze zlínské zoo | Kredit: © Zoo Zlín/ Lešná
Za mravenečníky velkými do Děčína
Dalším chovatelem mravenečníků velkých se stala děčínská zoo. V roce 2010 přicestoval z Duisburgu samec Ferda, ke kterému o rok později přibyla samička Goya z Amsterdamu. Ačkoli se tomuto páru narodila už čtyři mláďata, odchovat se podařilo až poslední z nich – v září loňského roku Goya porodila životaschopnou samičku, o kterou se zodpovědně stará.
Goya s mládětem | Kredit: © Alena Houšková
Zoo Praha chová mravenečníky už potřetí
V případě pražské zoo se jedná už o třetí obnovení chovu mravenečníků velkých. Poprvé zde mravenečníci byli chováni v 50. letech, později v letech 1998-2002. Třetí etapa chovu začala dovozem samce Hannibala ze slunného Madridu. K němu později přicestovala samička Ella z Varšavy. Spojování bylo bouřlivé, avšak zdálo se být úspěšné – ošetřovatelé se domnívali, že Ella je březí. Jejich domněnka se potvrdila 3. února 2016, kdy se narodil malý sameček. Při zahájení sezóny dostal „po tatínkovi“ jméno Lecter.
Malý Lecter se svojí matkou Ellou pár dní po porodu | Kredit: © Miroslav Bobek
Jak mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla), tak mravenečník čtyřprstý (Tamandua tetradactyla) patří do řádu chudozubých, který kromě mravenečníků zahrnuje i další jiho- a středoamerické savce, jako jsou lenochodi či pásovci. Hlavní složkou jejich potravy jsou termiti. Samice rodí jedno mládě, které po dobu, kdy je na ní její potomek zcela závislý, vozí na zádech; po deseti měsících bývá mládě odstaveno. Mravenečníci jsou ohroženi úbytkem stanovišť a také lovem.
Zdroje:
