Efekt mafie ve zvířecí říši

Chceš se bránit naší manipulaci? Tak přitlačíme! U mnohých zvířat, ale i mikroorganismů byly pozorovány rafinované praktiky k dosažení vlastních záměrů, které byly vědci potvrzeny jako regulérní životní strategie a pojmenovány jako efekt mafie. V čem spočívá a kdo ho praktikuje? 

Efekt mafie praktikuje například kukačka chocholatá. Kredit: Eran Finkle, Flickr, CC BY 2.0

Lidé většinou moc dobře vědí, jak zmanipulovat druhé. Mnozí mají často pocit, že tyto ošklivé vlastnosti jsou charakteristické právě pro lidskou rasu a zvířata považují za čistá a nevinná stvoření. Avšak i ve zvířecí říši umí někteří parazité využít různé donucovací prostředky, aby přiměli své hostitele k nedobrovolné spolupráci. 

Efekt mafie se odvíjí od poslušnosti zotročovaného organismu, který se odborně nazývá hostitel. Pokud hostitel v rámci možností spolupracuje, parazit mu sice škodí, ale v relativně malé a únosné míře. Jakmile ale kooperovat odmítne, nebo se dokonce brání, parazit zvýší svůj nátlak a začne svému hostiteli ubližovat velice intenzivně. 

Výhoda budoucím generacím

Tento efekt lze pozorovat jak ve světě běžných makroskopických zvířat, tak i mezi mikroorganismy. Příkladem mohou být třeba bakterie záškrtu, které odebírají svému hostiteli železo, aby mohly růst. Pokud se tělo nijak nebrání, bakterie „pouze“ okrádají tělo o důležitý prvek. Jakmile se ale organismus pokusí bakterií zbavit, třeba tak, že jim zamezí přístup k potřebnému železu, bakterie zahájí produkci jedovaté sloučeniny zvané difterotoxin. 

Bakterie záškrtu produkují jedovatý toxin jako nátlak na hostitele. Kredit: Sanofi Pasteur, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Tato látka v těle způsobí poškození tkání a z napadených buněk si vezmou železo násilím. To však není jediný důvod, proč začnou bakterie tělu tolik škodit. Produkcí toxinu vyvíjejí na populaci svého hostitele selekční tlak, který má zajistit, aby se příště nepokoušel odporovat a tím pádem nebránil budoucí reprodukci a šíření baterií záškrtu. Jinými slovy ti, kteří se nebrání, jsou v aktuální chvíli v určitém smyslu zvýhodněni, ale pro budoucí generace hostitelů to může představovat značný problém. 

O trochu vychytralejší kukačka 

Obdobně to funguje například u kukaček, kde se efekt mafie pozoruje mnohem snadněji. Strategii těchto ptáků, kteří kladou vajíčka do hnízd jiných ptáků, znají už děti na základní škole. Žáci se ale většinou učí o naší kukačce obecné, o které je známo, že její mláďata záměrně vyhazují ostatní ptáčky z hnízda. Kukačka chocholatá, vyskytující se například ve Španělsku či Portugalsku, využívá trochu rafinovanější strategii. Uchyluje se právě k efektu mafie, který je pro její budoucí generace výhodnější. 

Mláďata kukačky chocholaté sice utlačují původní potomstvo rodičů, u kterých je v hnízdě a nárokují si velkou většinu jejich potravy, pokud jsou ale hostitelští ptáci rozumní, alespoň část jejich potomstva má šanci přežít. Kukaččí matka létá náhradní rodiče i své potomky pravidelně kontrolovat. Pokud by se ale ptáci snažili parazitických mláďat zbavit, pozorná kukačka by za trest zničila celou snůšku svých hostitelů. Stejně jako u baterií si tím chce zajistit, aby si příště rozmysleli bránit se starosti o kukaččí mladé. Tato rafinovaná a poměrně krutá strategie není ve zvířecí říši jediná, kromě efektu mafie existuje třeba i efekt drogového dealera. Ale o tom třeba zase příště. 

 

Zdroje: Živa, Max-planck-gesellschaft,

(Zobrazeno celkem 39-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..