Netopýři hledají obranu proti plísním

Závažné houbové choroby se nově specializují i na obratlovce. „Syndrom bílého nosu“, plísňové onemocnění, které devastuje netopýří populace v Evropě i Americe, způsobuje chiropterologům bezesné noci. Možná však svítá na lepší časy.

netopýr v letu

Netopýr Nyctophilus geoffroyi | Kredit: Michael Pennay, Flickr – CC BY-NC-ND 3.0

Začalo to u žab

Plísně dlouhá léta nebyly pro vyšší živočichy velkou hrozbou. Znepříjemňovaly jim život rozsáhlým spektrem vyvolávaných chorob, nebylo však známo, že by dokázaly snadno překonat kvalitní obrannou bariéru kůže obratlovců. Před necelými dvaceti lety se však situace změnila – či možná přesněji, zaznamenali jsme destruktivní činnost plísní tam, kde bychom ji nečekali.

žáby

Pralesnička barvířská (Dendrobates-tinctorius) a Epipedobates tricolor | Kredit: H. Krisp, Wikimedia Commons – CC BY 3.0

Chytridiomykóza, houbová choroba způsobená organismem později popsaným jako Batrachochytridium dendrobatidis, zaútočila na nejzranitelnější zástupce s citlivou kůží – obojživelníky. Vzácné žáby umíraly (a umírají) v oblastech deštných lesů po tisících. Některé druhy se ocitly na pokraji vyhubení, jiné dokonce vymřely. Chorobu tohoto typu jsme s jistým zpožděním zaznamenali i v oblastech mírného pásu. Zpětné pátrání za pomoci muzejních vzorků posunulo první známé příznaky nemoci již do třicátých let minulého století. V České republice byly projevy chytridiomykózy poprvé diagnostikovány u žab v přírodě v roce 2008.

Chytridiomykóza závažně poškozuje kůži obojživelníků, snižuje schopnost kožního dýchání, naruší zvířatům osmoregulaci a mnohdy končí zástavou srdce. Průběh nemoci je druhově specifický, někteří obojživelníci dokážou její průběh zpomalit či i zastavit. Následkem rozsáhlého výzkumu věnovaného této horké problematice odhalují vědci další formy či specifické projevy houbových chorob u obratlovců, způsob jejich šíření, prevenci či léčbu.

žába mrtvá

Žába druhu Atelopus limosus, která uhynula v důsledku onemocnění plísní Batrachochytrium dendrobatidis. Na břiše žáby jsou vidět léze způsobené touto plísní.
Kredit: Brian Gratwicke, Flickr – CC BY

Plísňové infekce napadly i netopýry

Roku 2006 byl poprvé popsán tzv. „syndrom bílého nosu“ (v angličtině White-nose syndrom – WNS), závažné plísňové onemocnění, které významně snížilo stavy hmyzožravých druhů netopýrů v Severní Americe. Uhynuly zde miliony jedinců, početnost v některých populacích poklesla až o 90%. Původce choroby dostal jméno Pseudogymnoascus destructans.

netopýr - syndrom bílého nosu

Netopýr žlutavý (Perimyotis subflavus) postižený WNS.
Kredit: U.S. Fish and Wildlife Service Headquarters, Wikimedia Commons – CC BY 2.0

U amerických druhů letounů dochází v průběhu nemoci k prorůstání plísně přes pokožku, což následně vytváří podkožní útvary na hlavě a křídlech. Nemocní netopýři se při hibernaci nadměrně často budí a posléze hynou v důsledku nedostatku energetických zásob, s nimiž nevystačí do jara. Na první pohled můžeme postižené jedince rozeznat podle zaplísnění na nose, tedy bíle zbarvené špičky čumáku.

To je ovšem projev již velmi rozvinuté nemoci. Již před tím plíseň v těle působí mnoho škod, netopýr bojem s ní vyčerpává zásoby energie, projevuje se acidóza (vyšší hladina CO2 v krvi) a nárůst hladiny draslíku, což může vést až k selhání srdce. Pokud však postižení jedinci zimu přežijí, dokážou se mnohdy při obnovení aktivity a ohřátí na normální provozní teplotu zákeřné mykózy sami zbavit.

netopýr - syndrom bílého nosu

Netopýr hnědavý (Myotis lucifugus) opět se syndromem bílého nosu
Kredit: U.S. Fish and Wildlife Service Headquarters, Wikimedia Commons – CC BY 2.0

Závažnost průběhu choroby u evropských druhů netopýrů zatím (naštěstí) není s těmi americkými totožná. Zdejší populace jsou pravděpodobně postižené méně často, s lehčím průběhem nemoci a nižší úmrtností. Důvody těchto odlišností nejsou zatím zcela jasné – může jít o specifické ekologické zvyky zvířat (velikost populací, místa vybíraná k zimování), nestejnou genetickou rozmanitost původce choroby či jiný historický vývoj.

(V)hodné bakterie mohou pomoci

Vědci z americké University of California – Santa Cruz v nedávné době přišli s objevem, že přirozeně se vyskytující bakterie přítomné u některých druhů netopýrů jsou schopny významně utlumit rozvoj WNS. Navazující výzkum je v plném běhu, pro americké chiropterology se jedná o velmi důležitý objev. Existuje šance, že by bylo možné cíleným šířením prospěšných bakterií nemilosrdnou infekci zarazit. Úhyn obrovských počtů netopýrů totiž neznamená jen prvoplánovou ztrátu v biodiverzitě konkrétních oblastí, ale především významné vychýlení biologické rovnováhy. Vymizení zvířat konzumujících značné množství hmyzu se nepřímo projeví v mnoha oblastech – s ohledem na člověka např. vyššími ztrátami v zemědělství.

netopýr hvízdavý

Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) | Kredit: Gilles San Martin, Flickr – CC BY-SA 3.0

Zdroje:

(Zobrazeno celkem 660-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..