Hmyz mizí z planety. Podle vědců může do 100 let úplně vyhynout

Často se mluví o tom, že vymírá velké množství zvířecích druhů. Ještě daleko hůře než savci, ptáci nebo plazi je na tom však hmyz – ten vymírá osmkrát rychleji. Podle studie zveřejněné v časopise Biological Conservation zmizí každý rok ze světa 2,5 % hmyzu. Pokud se tempo úbytku nezmírní či nezastaví, hrozí, že za 100 let hmyz zcela vyhyne. Hlavními důvody je užívání pesticidů v zemědělství, svůj díl viny mají ale i klimatické změny a urbanizace.

Každý rok podle vědců ubyde na planetě 2,5 procenta hmyzu. | Zdroj: Pixabay.com

Třetina světové populace hmyzu je ohrožena, 40 % hmyzích druhů ubývá. Podle vědců právě začala šestá vlna vymírání druhů, na kterou se upozorňovalo zatím ve spojení s většími zvířaty, která se snadněji zkoumají. Hmyz ale tvoří nejrůznorodnější a nejpočetnější skupinu živočichů na světě. V součtu váží 17x víc než celé lidstvo. „Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopady na ekosystém planety a přežití lidstva,“ citoval The Guardian Francisca Sánchez-Baya z univerzity v Sydney. Na analýze pracoval společně s Krisem Wyckhuysem, jenž působí na čínské akademii zemědělských věd v Pekingu.

Kolaps přírodního systému

Výzkumníci pracovali se 73 vědeckými studiemi, které se věnovaly právě tématu úbytku hmyzu. Většina z nich zkoumala oblast západní Evropy a USA, několik dalších Austrálii, Čínu či Brazílii. Zbytku světa se dotýkalo jen málo analýz. Podle vědců doslova hrozí „katastrofický kolaps přírodního ekosystému“. „Úbytek je velmi rychlý. Za deset let bude hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let polovina a za 100 let nebude žádný,“ uvedl Sánchez-Bayo. Poněkud silný a ostrý jazyk, který ve svém výzkumu vědci použili, měl podle jejich slov lidi probudit: „Když uvážíme to, že 80 % biomasy hmyzu zmizelo za zhruba 25–30 let, je to opravdu velký problém.“

hmyz motýl včela

Úchvatní, zajímaví, užiteční –přesto je masově ničíme. Zdroj: Pixabay.com

 

Hmyz je potřebný pro fungování všech ekosystémů, protože slouží nejen jako potrava pro jiné druhy, ale zároveň opyluje rostliny a recykluje živiny. „Jestliže tento zdroj potravy zmizí, všechna zvířata, která se jím živí, pojdou hlady,“ míní Sánchez-Bayo. Největší hrozbou pro hmyz je podle něj stále se zintenzivňující zemědělství, tedy větší kácení lesů a vznik holých lánů, které navíc bývají chemicky ošetřeny. Největší úbytek hmyzu za posledních 20 let si vědec vysvětluje novými pesticidy, jako jsou fipronil a neonikotinoidy. Ty mají moc účinkovat na centrální nervový systému hmyzu. Hmyz začal ubývat už na počátku 20. století, zrychlil se v průběhu 50. a 60. let.

hmyz pavouk

Někomu jsou odporní, někomu připadají krásní. I pavouci ale mají v přírodě své místo. Zdroj: Pixabay.com

V Portoriku zmizelo 98 % hmyzu

Hmyz ovšem ubývá i v místech, kde se průmyslové zeměděsltví přiliš nepoužívá – v tropech. Tam podle výzkumníků ovšem škodí globální oteplování. Druhy se nedokáží přizpůsobit novým podmínkám. Na karibském Portoriku zmizelo za posledních 35 let 98 % hmyzu. Sánchez-Bayo dokládá úbytek i vlastním pozorováním. Když se nedávno vydal s rodinou na dovolenou, projeli autem 700 km australského venkova. Zatímco před lety by si podle jeho slov musel čistit přední sklo od hmyzu neustále, tentokrát to za celou jízdu udělal pouze jednou.

 

Zdroje: The Guardian, Biological Conservation, Česká televize

(Zobrazeno celkem 172-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

2 comments on “Hmyz mizí z planety. Podle vědců může do 100 let úplně vyhynout

  1. Úbytek hmyzu

    Během posledních třiceti let zmizelo dle vyjádření odborníků cca 80% hmyzu a nejspíše jeho následkem ubyla asi polovina ptactva. Celosvětově! Bez ohledu na polohu, ráz krajiny a způsob zemědělství. „Hmyzí Armageddon“, jaký předestřely poslední vědecké studie ze zahraničí, předvídá zánik veškerého hmyzu. A když nebude hmyz, nebudou opylovači a nebude…, raději nedomýšlet. Názor odborníků zní, „Když nebude zánik hmyzu řešen, bude nás čekat již v blízké budoucnosti katastrofický kolaps přírodních ekosystémů“.
    Znečištěné ovzduší a životní prostředí celkově, sice zdraví všech živočichů zrovna neprospívá, ale hlavní příčinou tohoto masivního úbytku hmyzu v posledních letech však pravděpodobně nebude. Hmyz totiž téměř zmizel v oblastech, kde není ani průmysl, ani zemědělství, jen turisté. Dokonce i na některých ostrovech. Otázkou tedy zůstává. Co se všude za poslední dvě – tři desetiletí tak radikálně změnilo? Před nyní více jak dvaceti lety došlo k rozšíření bezdrátové mobilní komunikace, snadno dostupné pro širokou veřejnost. Globálně! Počáteční problémy s pokrytím signálem byly rychle vyřešeny. Brzy došlo k strmému nárůstu počtu vysílačů a signál máme nyní natolik kvalitní a silný, že k jeho příjmu postačí maličká anténka ukrytá v těle mobilního telefonu. Dále před zhruba deseti lety, přišla další vlna. Sítě LTE, mobilní internet. A k stávajícím operátorům rychle přibylo i početné rádiové vysílání dalších menších poskytovatelů rychlého internetu. Účinky vysokofrekvenčního záření na lidský organismus, používaného pro mobilní komunikaci a internet, dosud nejsou dostatečně známy. A to nemluvě o připravovaném spuštění 5G sítí… Jaký má však vliv toto všudypřítomné záření, každodenně nepřetržitě masírující drobná tělíčka hmyzu? Neváhám jej označit za devastující. Provedl vůbec někdo takový výzkum? A konečně, je to ještě nutné? Nestačí se jen rozhlédnout kolem sebe? Možná se mýlím, možná ne. Pokud ne, doufám, že to budeme řešit. A to i přesto, že jde za prvé především o velký byznys a navíc, téměř všichni přece tak milujeme být vždy a všude neustále on-line…
    Odborných článků lze nalézt několik. Většinou se však týkají jen poslední dobou často zmiňovaného 5G. Uvedu výňatky pouze ze dvou.
    Článek z časopisu CHIP 01/2020 „Záření z 5G pod drobnohledem“ – „Je nesporné, že je potřeba účinky milimetrových vln dále zkoumat. Sice se předpokládá, že v těchto oblastech při dodržování stávajících mezních hodnot rovněž žádná zdravotní rizika neexistují. K absorpci vysokofrekvenčních elektromagnetických polí dochází velmi blízko povrchu těla. Možné následky mohou ovlivňovat kůži a oči, neočekávají se přímé účinky na vnitřní orgány. Další otázky vyvstávají také z rostoucího počtu vysílačů.“ – Kůži a oči, u lidí?? Nezní to poněkud děsivě? A položil si vůbec někdo otázku ohledně účinků na hmyz?!
    Wikipedie o 5G (Zdravotní rizika): „Podle názorů některých vědců představují milimetrové vlny (nově používané 5G sítěmi) zdravotní riziko pro člověka i přírodu, přičemž odkazují na studie zkoumající vliv milimetrových vln na kůži, zrak, srdce a zvýšenou rezistenci bakterií. Podle studie v časopisu Scientific Reports z roku 2018 existuje také rezonanční absorpce u hmyzu, který bude podle této studie vstřebávat vlnění o milimetrových vlnových délkách řádově stokrát více, než se děje u záření dosud užívaného; a to v situaci, kdy došlo k výraznému, až 75–80 % snížení populace létavého hmyzu oproti roku 1989.“
    A osobní zkušenost? Asi před pěti lety jsme začali mít problémy s příjmem pozemního televizního vysílání v našem rodinném domě. Signál pozvolna slábl, až po nějaké době zmizel úplně. Přivolaný televizní technik to okomentoval prostě: „To vám postupně odpálilo zesilovač v anténě nedávné spuštění LTE ve vaší obci. Na jiné opravy v poslední době prakticky ani nejezdím. Chce to novou anténu s filtrem LTE.“ A zhruba během těchto posledních pěti let z okolí našeho bydliště zmizel prakticky všechen hmyz. Bydlíme v malém městě v Krušných horách ve výšce cca 900m. Okolo nás jsou pouze louky a lesy. Žádné zemědělství, žádná chemie. A tyto louky a lesy, včetně naší zahrady, byly ještě před nedávnem plné hukotu a bzukotu nesčetného množství hmyzu. Všude spousta motýlů, včel, mušek, čmeláků a vos, ale i broučků, lučních koníků, apod. Nyní z toho hemžení nezbylo téměř nic. Všude kolem je ticho, tedy kromě šumu větru. Navíc, náš dříve každodenní ranní koncert zpívajících ptáků, intenzivně se ozývající ze stromů v blízkosti našeho domu, nyní ustal.

    Jiří Vaníček

    Reply
  2. Jiří Churaň

    Tato zpráva obíhá tento týden digitální média a jde vlastně o přepis informace dost rozšířené na internetu. Článek obsahuje závažná a dalekosáhlá zobecnění v opravdu hojné míře. Po stránce faktických informací je ovšem stať poměrně chudá což je dáno způsobem jejího vzniku. Tvrzení a čísla uvedená v textu nejsou doložena a je tedy na čtenáři zda je bude akceptovat nebo je bude považovat za autorovo tvrzení. … Konkrétní doloženou informaci představuje vlastně jenom věta „Když se nedávno vydal s rodinou na dovolenou, projeli autem 700 km australského venkova. Zatímco před lety by si podle jeho slov musel čistit přední sklo od hmyzu neustále, tentokrát to za celou jízdu udělal pouze jednou“ …….V periodiku tohoto zaměření by neškodilo uvést více konkrétních informací aby nevznikl dojem, že jádrem zprávy jsou tvrzení bez podkladu, že snad jde o nějakou „dojmologii“.

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..