Srážky motorových vozidel se zvěří jsou v České republice v podstatě na denním pořádku. Policie eviduje okolo 7000 nehod ročně.  V důsledku toho dochází ke škodám ekologickým a finančním, ale i újmě na zdraví. Větší informovanost řidičů by ale mohla střetům zabránit, nebo alespoň zmírnit následky nehody. 

Ilustrační fotografie: Silnice narušují přirozené migrační koridory zvěře. Kredit: Pikrepo

Silnice a dálnice přerušují migrační koridory zvěře. Pro ni je přirozené pohybovat se po svém teritoriu, a to zejména v období říje nebo honů. S rozvojem infrastruktury a nárůstem počtu aut se zvyšují i počty střetů zvěře s motorovými vozidly. Nejlepší prevencí proti těmto nehodám je dodržovat pravidla silničního provozu. Je ale také prospěšné naučit se alespoň trochu znát chování zvěře, se kterou se lze při cestách po naší republice setkat. Důležitá je také správná reakce ve chvíli, kdy už zvěř do vozovky skočí a hrozí bezprostřední střet.

Prevence proti srážce zvěře s automobilem:

• Řidiči by se měli mít obzvlášť na pozoru tam, kde silnice prochází lesem nebo polní kulturou. V těchto místech je potřeba snížit rychlost a hlídat obě strany vozovky.
• Pokud řidič zaznamená pohyb nebo zahlédne odraz očí zvířete, měl by vypnout dálková světla, aby zvěř neoslnil, protože ta pak může zůstat nehybně stát v silnici.
• Doporučuje se také zatroubit a tím odehnat zvěř pryč od silnice.
• Vždy je třeba počítat s tím, že se zvíře nepohybuje samo, což platí zejména u divokých prasat a srnčí a daňčí zvěře.

Co dělat, když hrozí bezprostřední střet:

• Pokud již nejde střetu zvěře s automobilem zabránit, mělo by se brzdit plnou silou a zvolit čelní náraz do zvířete. Ačkoliv to zní poměrně drasticky, podle testů je to pro řidiče mnohem bezpečnější varianta, než se snažit vyhnout. Deformační zóny auta pohltí nárazovou energii a člověka v automobilu většinou ochrání. Pokud ale řidič strhne řízení a narazí například do stromu u silnice, následky bývají fatální.

Jak se zachovat, pokud dojde k autonehodě:

• V první řadě by se měla nehoda nahlásit policii. Také je třeba kontaktovat zástupce příslušného mysliveckého spolku, což většinou zařizuje sama policie. Pověřený myslivec se pak o sraženou zvěř postará.
• Je třeba mít na paměti, že pokud se člověk rozhodne zvíře si přivlastnit a odveze ho domů, dopouští se trestného činu pytláctví. Například peněžní škoda na praseti divokém činí 22 900 Kč, cena drobnější zvěře jako je zajíc polní se pohybuje kolem 3 900 Kč.
• Z důvodu bezpečnosti se doporučuje nepřibližovat se ke zvěři, ani se jí nesnažit pomoci, a to ani v případě, že se už zvíře nehýbe a zdá se být mrtvé. Nikdy nelze předpovědět, jak se vyděšené a raněné zvíře zachová.

Riziková období

Například ve Středočeském kraji na okrese Benešov patří podle policejních záznamů mezi nejčastější účastníky dopravních nehod srnec obecný, prase divoké a daněk evropský. Je ale potřeba mít na paměti, že ne všechny nehody se zvěří bývají nahlášené. Zejména pak ty s menšími druhy zvířat, které nezpůsobí tak velkou škodu na majetku, lidé často neoznamují.

Nejčastějším účastníkem dopravních nehod bývá srnčí zvěř. Kredit: rottonara, Pixabay License

Se srnčí zvěří hrozí největší počet srážek ve druhém kvartálu roku, tedy v dubnu, květnu a červnu, protože v toto období jsou zvířata po zimě vyhládlá a více cestují za potravou. Také je to čas, kdy srny rodí mláďata a bývají méně ostražité. Rizikové období pro prase divoké je v říjnu, listopadu a prosinci, protože v tu dobu probíhají hony na černou zvěř. Svou roli hraje také to, že už jsou sklizené zemědělské plodiny. Prasata, která přes léto polehávala v polích, kde měla dostatek potravy a nemusela se přesouvat, se na zimu stáhla do lesů, odkud musí častěji migrovat na různá místa za potravou.

Ochranné prvky

Protože jsou střety zvěře s automobily poměrně velkým problémem, který ohrožuje stavy zvěře, snaží se myslivci těmto nehodám zabránit. Instalují proto kolem silnic například pachové ohradníky, světelné odrazky, nebo různé druhy oplocení. Zejména na dálnicích se také instalují takzvané ekodukty, což jsou speciální přemostění, po kterých může zvěř bez újmy přecházet na druhou stranu.

V listopadu zveřejnili ochránci zvířat z amerického Utahu záběry, na kterých je vidět, jak ekodukty fungují. Videa ukazují, že přemostění nad dálnicí používají rozmanité druhy zvířat, například jeleni, losi, a dokonce i medvědi nebo pumy. Ochranáři se shodují, že ekodukty zachraňují životy jak zvířatům, tak i řidičům na dálnici. Zároveň prosí, aby se lidé drželi od těchto nadchodů dál a nerušili tak jediná místa, díky kterým mohou zvířata migrovat.

Zdroje: Silniční mortalita některých druhů savců na okrese Benešov v letech 2014-2018, Měšec