Matriarchát přináší samicím hyen skvrnitých svobodu, ale i bolest a smrt

Hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) byly dlouhá staletí mnohými vědci považovány za hermafordity (živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie pozn. red.). Nyní už se obecně ví, že jsou gonochoristé. Mýlce ohledně pohlaví se však nelze divit, jelikož samice lze od samců jen těžko rozeznat. 

Hyena skvrnitá má typické tečkované zbarvení. Kredit: Ikiwaner, Wikimedia Commons, CC BY-SA

Vůdčím jedincem ve smečce hyeny skvrnité je bez výjimky vždy samice. Ty jsou nejen větší a více dominantní než samci, ale vykazují i agresivnější chování. Také sociální postavení u hyen se dědí z matky na dceru. A proto samice zůstávají ve společenství celý život, zatímco samci se po určité době střídají. Všechny  tyto skutečnosti jsou způsobeny především zvýšeným množstvím samčího hormonu testosteronu v těle samic.

Komplikace při rozmnožování

Velké množství testosteronu u samic navíc podle vědců způsobilo, že nemají pochvu s poševním vchodem. Místo toho mají ztopořitelný klitoris, který svou velikostí i tvarem téměř odpovídá penisu. Právě tento fakt byl příčinou chybné domněnky, že jsou hyeny skvrnité hermafrodity. Klitorisem, který se někdy dokonce nazývá pseudopenis, samice rodí, močí i kopulují.

Přítomnost pseudopenisu u samic přináší hyenám mnoho problémů, a to jak při páření, tak i u porodu. Při páření je pro samce velmi obtížné zavést penis do klitorisu, navíc pro samici je páření kvůli její úzké a dlouhé trubici nepříjemné. Ještě horší a komplikovanější je pro ni však porod.

Teorií je několik

Při porodu musí jeden a půl kila těžké mládě projít klitorisem. Kvůli němu činí délka porodních cest zhruba 60 centimetrů, zatímco pupeční šňůra měří kolem 17 centimetrů. Pupeční šňůra se tedy musí co nejrychleji přetrhnout, jinak by se mládě zadusilo. Kvůli tomu mívají hyeny těžké a komplikované porody, při kterých zahyne zhruba 9 –18 % mláďat a ohroženy jsou i samotné rodičky.

Potomci níže postavených hyen ve smečce jsou už od narození znevýhodněné. Kredit: Bernard DUPONT, Wikimedia Commons, CC BY-SA

Proč se u samic hyen vyvinul orgán, který jim komplikuje tu nejzákladnější potřebu, tedy zplodit a porodit potomky, je pro mnohé vědce dodnes předmětem sporů. Někteří tvrdili, že klitoris u samic pomáhá hyenám v socializaci. Smečky hyen jsou velice početné, mohou mít až stovky členů, kteří mezi sebou mají složité sociální vazby a rituály. Jedním z nich je, že si hyeny při vítání očichávají ztopořené klitorisy. Mnozí vědci však vylučují, že by tento orgán sloužil pouze pro účely socializace.

Proto se spíše přiklání k teorii, která souvisí s matriarchátem ve smečkách. Samice hyen jsou silné, samostatné a velice dominantní. A právě klitoris jim nejspíše pomáhá zajišťovat svobodu, zejména při výběru partnera. Protože je samotné zavedení penisu do klitorisu tak komplikované, nemůže dojít k tomu, aby se se samicí spářil jakýkoliv samec, kterému by to samice nedovolila. Navíc tím, že do klitorisu ústí i močové ústrojí, si mohou samice i po samotném aktu spáření ponechat možnost volby a bezprostředně po spáření sperma samce vyloučit spolu s močí.

Složité sociální struktury

Hyeny ale mají svobodu na úkor jejich potomků. Ti nemají lehký život ani po narození. Agresivní chování se projevuje už i mezi mláďaty bezprostředně po narození, kdy jsou už dostatečně velká a pohyblivá a mají dokonce prořezané zuby. Boje o mléko jsou proto velmi tvrdé. U mláďat, jenž se neprojevují dostatečně agresivně a průbojně, může dojít k úhynu z hladu, nebo se z nich stávají slabí podřízení jedinci.

Ve smečkách hyen se dodržuje přísná hierarchie. Kredit: Bernard DUPONT, Wikimedia Commons, CC BY-SA

I přes komplikované páření, porody a sociální život není toto zvíře zatím ohrožené, patří dokonce mezi nejhojněji se vyskytující africkou šelmu. Velikost populace se odhaduje na 5 000 – 9 999 dospělých zvířat a Mezinárodní svaz ochrany přírody eviduje hyenu skvrnitou jako málo dotčený druh. I tak se ale někteří vědci snaží upozornit na to, že stav populace pozvolna klesá, hlavně kvůli lovu a mizejícímu přirozenému  prostředí.

Zdroje: iucnredlist.org, zoozlin.eu, sokujiciplaneta.cz, vesmir.cz, BBC Earth, Wikipedie

Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..