Medvědi mají rádi sladké a neváhají ho hledat i pod stromovou kůrou. Tím, že strhávají kůru z kmenů, stromy ničí; zároveň ale tímto počínáním poskytují domov a potravu ohroženým druhům saproxylických brouků.
Medvěd hnědý (Ursus arctors)
Kredit: Arctic Wolf arcticwoof@flickr.com, CC BY-ND 2.0
Medvěd hnědý (Ursus arctors) je právem nazýván všežravcem. Živí se jak kořínky, bobulemi, ořechy či houbami, tak i hmyzem a menšími savci, a ve snaze nalézt potravu vykazuje značnou vynalézavost. Jedna z jeho oblíbených sladkostí se skrývá pod tvrdou kůrou stromů. Kambium – rostlinné pletivo zajišťující druhotné tloustnutí dřevin – obsahuje množství cukru srovnatelné s bobulemi. Lze tedy pochopit, proč medvědi kmeny některých stromů doslova oloupou; vedlejším účinkem takového jednání je však vážné poškození stromu vedoucí k zastavení jeho růstu, nebo i k jeho uhynutí.
Kmen mladé sekvoje poškozený medvědem
Kredit: Peter Linehan p_linehan@flickr.com, CC BY 2.0
Medvědí vandalství má i světlou stránku
Škoda napáchaná medvědy může nicméně ekosystému přispět i pozitivními důsledky: Polští výzkumníci analyzovali 278 jedlí bělokorých (Abies alba), které nesly stopy po činnosti medvědích drápů, a zjistili, že kmeny stromů oškrábané medvědy přitahují saproxylický hmyz, tj. brouky živící se mrtvým dřevem. Tito brouci, např. střevlíci nebo tesaříci, jsou často ohroženými druhy, a medvědi jim svým počínáním poskytují vhodné místo k rozmnožování i k snadnému nalezení potravy. Přítomnost brouků a jejich larev pak vábí ptáky z čeledi datlovitých, kteří se tímto hmyzem živí.
Ve světle těchto skutečností pak můžeme nahlížet na ničení kůry stromů medvědy nikoli jako na čistě destruktivní činnost. Medvědi díky svému mlsnému jazyku poskytují útočiště jak ohroženým druhům hmyzu, tak ptákům, a nevědomky tak zastávají práci ekologických inženýrů.
Zdroj: 2015. Brown bears (Ursus arctos) as ecological engineers: the prospective role of trees damaged by bears in forest ecosystems. Canadian Journal of Zoology 93 (2): 133-141
