V zimních měsících se jejich metabolismus zpomalí, spotřeba kyslíku klesne a žaludek má po nějakou dobu prázdniny. Jak to je ale u medvědů, kteří přečkávají zimu v hibernaci, s vylučováním? A kde tráví ty necelé čtyři měsíce?
Medvědi jsou savci z řádu šelem a patří k největším žijícím tohoto druhu na zemi. Tito impozantní mohutní všežravci se vyskytují téměř ve všech oblastech světa, a to jak volně, tak v zajetí. Díky své husté srsti a dobráckému vzhledu se právem stali oblíbenými živočichy a vděčným tématem k výrobě plyšových hraček.
Není spánek jako spánek
S podzimem se většina druhů medvědů ukládá k zimnímu spánku tzv. nepravému. Před tím se medvědi samozřejmě vykrmují, aby díky nahromaděným tukům přežili při své nehybnosti celou zimu. Během několika měsíců, které tráví tímto způsobem, se jejich srdeční tep zpomalí – např. tep srdce medvěda baribala (Ursus americanus) klesne během nehybnosti z 55 na 9 tepů za minutu – a spalují se se právě tuky, které šelmy získaly během zbytku roku, proto nemají potřebu jíst ani pít. Jejich tělesná teplota ovšem klesne jen asi o pět stupňů.
Skupina biologů pozorovala po nějaký čas stav medvědů během zimního spánku. Zvířata jsou sice ve strnulém stavu, zároveň ale dostatečně bdělá a se snesitelnou tělesnou teplotou na to, aby se mohla postarat o svá mláďata a zaznamenat případná nebezpečí.
Nejnovější výzkumy dokázaly, že před ulehnutím k zimnímu spánku medvědi nežerou vědomě nic, co je nestravitelné. Během zimního spánku dochází tedy k recyklaci produktů metabolismu, a to i v případě, že zvíře nic nežere. Tento odpadní materiál se pak hromadí v koncové části trávicího traktu, kde utvoří jakousi „zátku“ a po nějaké době uschne. Vzniklý materiál pak medvěd vyloučí na jaře po probuzení.
Není výjimkou, že se medvědi probouzí i dříve, než zima úplně skončí – a to v případě sněhových oblev. Následně ale může zvíře opět ulehnout. Medvědi dobře vnímají sluchové vjemy, i ty je mohou probudit. Mírná zima může také způsobit, že medvěd neulehne ke spánku vůbec.
Zvířata si pro svůj zimní spánek vybírají místa, která si předem připraví. Někdy to bývají malé jeskyně, díry ve svahu, které si vyhrabou a vystelou větvičkami a mechem, nebo také nakupená hromada větví a listí. Oblíbeným zimním útočištěm pro medvědy jsou také velká mraveniště.
Zdroje: focus.it, selmy.cz, eraklub.cz, national-geographic.cz