Austrálie je v různorodosti a zvláštnosti fauny naprosto jedinečná. Není proto divu, že nelétavého savce, který se živí výhradně pylem a nektarem květin, najdeme právě zde. Jedná se o possuma medosavého. Je to malý vačnatec na první pohled připomínající myšku či stromové possumy Austrálie.

Malý a velice šikovný

Possum medosavý (Tarsipes rostratus) se hojně vyskytuje v jihozápadním cípu Západní Austrálie. Měří pouhých 65 až 85 mm, oproti tomu ovíjivý ocas může mít od 70 až do 100 mm. Possum využívá ocasu nejen k lezení a šplhání ve větvích, poskytuje tělu i oporu během přijímání potravy.

Maličký possum se vejde do dlaně | Zdroj: Wikimedia commons

Aby se possumovi lépe šplhalo, má na předních a zadních pacičkách tvrdé hrbolky a ostré drápky. Drobné a lehké tělo vážící 5 až 18 g umožňuje zvířeti dostat se i na nejjemnější větvičky s potravou. U samice se hmotnost pohybuje od 10 do 18 g. Tělo i ocas mají o něco málo větší než samci.

Květina jako svačinka vačnatec, opylování

Possum medosavý se neživí medem, ačkoli by tomu jeho druhový název napovídal, ale výlučně nektarem a pylem. Je to výhradně noční živočich, který vyráží za potravou až po setmění. Během chladnějších dnů vyhledává potravu už i během dne. Pokud teploty klesnou příliš nebo pokud nemá dostatek jídla, snižuje tělesnou teplotu na méně než 10 °C a upadá do krátkodobého stavu hibernace.

Dává přednost rostlinám patřícím do čeledí Proteaceae, Epacridaceae a Myrtacae, jejichž květy vyhledává pomocí čichu. Zadní nohy a ocas využívá k přidržování rostliny a tomu, aby na ní udržel rovnováhu. Zatímco přední packy s prodlouženými prsty používá k manipulaci s květinou během krmení, ke zdroji potravy se dostává pomocí špičatého čenichu. Lahodný nektar a pyl sbírá štětinkami na špičce 2,5 cm dlouhého jazyka. Vzhledem k typu přijímané potravy má velice redukovaný chrup, z něhož mu zbyly pouze horní špičáky a dolní řezáky.

Jedny z nejmenších mláďat na světě

Possum se páří několikrát během roku v závislosti na hojnosti potravy. Rozmnožování ovlivňuje také fotoperioda. Během života netvoří páry, samice jsou promiskuitní a páří se s velkým počtem samců. Mláďata v jednom vrhu dokonce často nemají společného otce. U samců se vzhledem k velké samičí prosmiskuitě výrazně zvětšila varlata, aby měli samci šanci předat genetickou informaci. Varlata váží více než 4 % celkové tělesné hmotnosti. Stejně tak i spermie jsou větší než u jiných druhů savců.

Březost trvá 28 dní. Samici se rodí dvě až tři, výjimečně čtyři mláďata, která patří mezi nejmenší ze všech savců, váží pouhých 0,005 g. Mláďata tráví prvních 60 dní ve vaku, po kterých už váží 2,5 g, mají srst a otevřené oči. Přesto prvních pár dní mimo vak tráví v úkrytu, jako je dutina stromu. Matka nechává mladé o samotě, zatímco si hledá potravu. Mláďata se velice rychle naučí chytit se matčiných zad a cestovat s ní. Mláďata se stávají pohlavně dospělými kolem 90 dnů věku. Possum se dožívá 1 až 2 let.

 Je také významným opylovačem pro řadu různých rostlin a hlavním opylovačem rostliny Banksia nutans, která je běžná na jižním pobřeží Západní Austrálie.

Possum nepatří mezi ohrožené druhy, ale velké riziko pro něj představují lesní požáry vedoucí ke ztrátám přirozeného životního prostředí. Ohrožuje jej také plíseň Phytophthora cinnamomi, která napadá rostliny, a může tak výrazně ovlivnit hojnost potravy. Nepřirozeným predátorem jsou divoké kočky, které mohou mít negativní vliv na snížení stavu populace.

Zdroje: Animaldiversity.org, Wikipedia, Chovzvirat.cz