Pokud se rádi opalujete, jistě byste uvítali, kdyby si vaše kůže sama tvořila ochranný opalovací krém. Ryby, ptáci, hroši a další živočichové patří mezi zvířata, která jsou schopna si sama přirozenou cestou tvořit ve svém těle látky, které fungují právě jako ochrana proti slunci.
Dánio pruhované | Kredit: Azul, Wikimedia Commons – Public Domain
Studie publikovaná v anglickém vědeckém časopise eLife uveřejnila výzkum, který pojednává o tom, jak někteří obojživelníci, plazi, ptáci a ryby jsou schopni syntetizovat látku jménem gadusol, která má schopnost chránit proti slunci, podobně jako opalovací krém.
„Gadusol absorbuje ultrafialové záření, obzvlášť pak UV paprsky a brání spálení kůže“, vysvětluje Taifo Mahmud, profesor farmaceutické chemie ze Státní univerzity v Oregonu. Jedním z živočichů, který je schopen látku tvořit je sladkovodní kaprovitá ryba Dánio pruhované. Vědci u ní identifikovali gen zodpovědný za tvorbu gadusolu. Gadusol je přítomen také v jikrách tresky a mořského ježka, které jsou mimochodem jednou z přísad do sushi. Tak se gadusol dostává do lidského těla, aniž by si toho byl člověk vědom. Taifo Mahmud ale dodává, že vliv gudasolu na lidské tělo nebyl ještě řádně prozkoumán a je proto na místě řídit se při opalování ještě raději rad expertů. V současné době se v laboratořích pracuje na možnosti využití gadusolu pro potřeby lidí, a nemusíme se bát, že kvůli tomu budou zvířata trpět: vědci umí látku vyrobit s pomocí klasického droždí.
Hroší pot obsahuje také ochranné pigmenty, po kůži stéká a tmavne.
Kredit: Kabacchi, Flickr – CC BY 2.0
Existuje celá řada dalších živočichů, kteří jsou schopni přirozeně tvořit látky na ochranu proti slunečnímu záření. Hroši, podle studie uvedené v roce 2004 v prestižním anglickém vědeckém časopise Nature, produkují zvláštní typ potu, který je složený z červeného a oranžového pigmentu. Jeden pigment obsahuje molekulu antibiotika, zatímco druhé je zodpovědné za absorpci UV paprsků. Společně pak chrání afrického obojživelníka před infekcemi a následky způsobenými intenzívním zářením afrického slunce. Zbarvení potu hrocha dlouho vyvolávalo dojem, že potí krev.
Čtěte také: Jak se žije v hroší kůži
I strašek paví (dontodactylus scyllarus) využívá ochraných pigmentů.
Kredit: Roy L. Caldwell, UCLA – Public Domain
Další studie publikovaná v časopise Current Biology dokazuje, že oči korýšů z řádu ústonožců obsahují pigmenty na bázi aminokyselin – tzv. MAA maleylacetoacetát – které fungují jako přirozená ochrana proti slunci. Tyto pigmenty u korýšů jim ale především umožňují obzvlášť výborně vidět. Také u ryby Dánio pruhované bylo dokázáno, že gadusol hraje kromě ochrany proti slunci důležitější roli, a to zejména při „procesu spojeném s embryonálním vývojem rybích potomků“ dodává Robert Tanguay, spoluautor studie a profesor molekulární toxikologie na Státní univerzitě v Oregonu.
Zdroje:
