Novinky v zoo: smrt hrocha Slávka a zrození kapybary

Zoo-novinkám v uplynulých dvou týdnech jednoznačně dominovala smutná zpráva z pražské zoo: zemřel hroch Slávek. Zvíře, které se stalo symbolem nové naděje po povodních v roce 2002, uhynulo ve věku necelých 34 let. Mezi radostné zprávy ovšem patří narození kapybary vodní a počátek chovu dalšího kriticky ohroženého druhu v děčínské zoo.

Zemřel hroch Slávek, symbol povodní 2002

Hroch Slávek, který se dožil téměř 34 let, se v roce 2002 stal symbolem tehdějších povodní. Ty byly pro pražskou zoo velkým problémem a nesnadnou výzvou do budoucna. „Když tehdy voda zaplavila pavilon tlustokožců, asi nikdo nepředpokládal, že by v přízemí uvězněný hroch Slávek mohl přežít. Posléze ho však k všeobecnému překvapení objevili dobrovolníci živého a zdravého v prvním patře, v úzké chodbě nad sloní stájí. Nato vznikl i snímek, na kterém má Slávek svou širokou hlavu vystrčenou z okna pavilonu. Tahle fotografie nejenže obletěla svět, ale především přinesla naději, že podobně jako tisíciletou vodu přežil Slávek, vzpamatuje se z ní i celá pražská zoo,“ píše Miroslav Bobek na svém blogu. Slávek zemřel v sobotu 6. října.

Hroch Slávek na slavné fotografii pořízené během povodní. | Zdroj: blog Miroslava Bobka

Kriticky ohrožený druh v Děčíně

Zoo Děčín začala chovat nový kriticky ohrožený druh. | Zdroj: Zoo Děčín

Dobrou zprávou ovšem je, že návštěvníci děčínské zoologické zahrady mají možnost poznat v zoo zcela nový druh: klokánka králíkovitého. Zoo sestavila chovný pár, samec přicestoval ze Zoo Hluboká, samice z lotyšské Zoo Riga. „Jde o drobné zvíře, které neváží více než 1,6 kg. Délka těla se pohybuje mezi 30 až 38 centimetry. Klokánek králíkovitý je samotářským druhem a striktně nočním živočichem, dny tráví v hnízdě z trávy a kůry,“ vysvětlila mluvčí zoo Alena Houšková.

Zajímavostí je, že klokánek králíkovitý má takzvaný chápavý ocas. Na rozdíl od klokanů, kteří používají svůj ocas k udržení rovnováhy, může klokánek pomocí ocasu sbírat ze země různé předměty. To mu pomáhá například při stavbě hnízda. Klokánek králíkovitý býval kdysi hojný na suchých rovinách a pahorcích v celé Jižní Austrálii. Dnes se vyskytuje pouze v několika lesnatých oblastech na jihozápadě kontinentu. Může za to především rozvoj zemědělství, který ho připravil o příhodná stanoviště.

…a ještě jednou Děčín: malá kapybara

Zhruba v půlce září se v děčínské zoo narodilo mládě kapybary vodní. „Naše zoo se jejich chovu věnuje už pětadvacet let. Za tu dobu se zde narodilo celkem sedm mláďat, poslední dvě pak v roce 2015. Tento odchov ale skončil neúspěchem, nejenže samice druhý den po porodu uhynula, ale zoo po několika týdnech přišla i o obě mláďata. V loňském roce proto došlo k sestavení zcela nové chovné skupiny. Samce jsme dovezli z belgického Wild Animal Parku Mechelen v Planckendael a k němu dvě samice z německého Mnichova. Skupina si sedla a výsledkem je krásné mládě,“ uvedla mluvčí děčínské zoo Alena Houšková.

Kapybara vodní patří mezi zvířecí rekordmany. Je totiž největším žijícím hlodavcem na světě. Je to zvíře, které najdete vždy blízko u vody. Je výborným plavcem a dovede se i potápět. Vodní prostředí vyhledávají kapybary nejen jako oblast s bohatým travním porostem (název „kapybara“ má původ v nářečí indiánského kmene Guarani a znamená „pán trávy“), ale i z termoregulačních důvodů, neboť na souši se jejich mohutné tělo rychle přehřívá.