Zastihnout v přírodě pandu velkou, známého černobílého „medvídka“, není vůbec snadné. O to obtížnější je pokusit se pandy spočítat. Vědcům však pomáhá moderní technika – nový program dokáže identifikovat jednotlivá zvířata podle stop a dokonce rozliší, zda jde o samce či samici.
Přirozenou potravou pand je bambus.| Zdroj: Pixabay.com
Vzácné a… drahé
Pandy velké (Ailuropoda melanoleuca) patří i přes svou nízkou početnost k nejznámějším exotickým savcům. Nepochybně jde o zvířata vzhledově výrazná a roztomilá a lidé je všeobecně kladně přijímají. V zajetí se pandy obtížně rozmnožují, potravní specializace černobílé šelmy navíc ztěžuje chov v zoo, neboť je potřeba neustále zajišťovat dostatek bambusu. Pokud chtějí zoologické zahrady ve světě vystavovat pandy, musejí navíc platit zemi původu, Číně, velmi drahý „pronájem“, který za obvyklých podmínek činí 1 milion dolarů ročně. Všechna mimo Čínu narozená mláďata se také automaticky stávají čínským majetkem.
Chov pandy velké v zajetí je drahá legrace. Každé zvíře spotřebuje denně pořádnou porci bambusu, a ještě je za něj nutné platit tučný „pronájem“. | Zdroj: Pixabay.com
Pod ochranou člověka
Panda se v minulosti stala symbolem Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a ochranářské aktivity jsou tomuto tvorovi mimořádně nakloněny. Přežití černobílých krasavců v přírodě zůstává z velké části v rukou člověka. Některé v zajetí odchované pandy bývají vypuštěny zpět do přirozeného prostředí a pro dobře probíhající záchranné programy je nutné vědět, jaká je početnost zvířat a jak se jim daří. Vzhledem k nízké populační hustotě pand a jejich oblibě v obtížně přístupných terénech je však právě tento základní požadavek pro mapovatele pořádný oříšek. Samotnou pandu spatří mimo zoo málokdo – mnohem častěji lze nalézt pozůstatky po pandí hostině (okusy větviček) či exkrementy. A samozřejmě též stopy.
Kompaktní tvar pandích končetin usnadňuje jejich rozlišování. | Zdroj: Wikimedia Commons
Otisk tlapek místo počítadla
Jako horkou novinku zkoušejí vědci využít ke sledování aktivity a početnosti pand interaktivní software zvaný FIT (Footprint Identification Technique). Program umožňuje za použití chytrého telefonu nahrát stopu pandy nalezenou v terénu a podrobit ji analýze. Otisk se následně zaeviduje jako nově zjištěné zvíře, nebo se spolu s údaji o času a poloze přiřadí k již dříve zaznamenané pandě. Přesnost tohoto systému činí více než 90 % a zaznamenaná data lze okamžitě sdílet a porovnávat s existující databází. V terénu navíc mapovatel potřebuje pro evidenci stop jen telefon s tímto programem a pravítko.
S vysokou přesností lze identifikovat pandy také pomocí DNA analýz, jak tomu bylo doposud. Tato metoda je však závislá na laboratorním rozboru, což zpožďuje dodání výsledků, a je též poměrně drahá. Stopy samy o sobě jsou podobně jako DNA pro každé zvíře jedinečné, ať už jde o velikost, tvar či strukturu. Člověk je rychle rozeznat a zařadit nedokáže, počítač to však v této situaci bez větších problémů zvládne. Software FIT vybere ve stopách znaky typické pro každého jedince a podle nich dodá každému otisku správnou „jmenovku“.
Může pomoci i dalším šelmám
Do mapování pand se díky novému programu mohou zapojit i laikové, obyvatelé pandami obydlených oblastí, kteří při nalezení stop pandy mohou odeslat údaje do centrální databáze. FIT software samozřejmě není nastaven výhradně na pandy – může být použit pro široké spektrum druhů, a usnadnit tak sběr informací o pohybu zvířat a jejich početnosti. V současnosti je nakonfigurován pro 16 živočišných druhů a do budoucna by měl být uzpůsoben také k mapování ohrožených kočkovitých šelem: jaguárů, irbisů a gepardů.
Zroje: ScienceDaily.com
Binbin V. Li, Sky Alibhai, Zoe Jewell, Desheng Li, Hemin Zhang. Using footprints to identify and sex giant pandas. Biological Conservation, 2018; 218: 83 DOI: 10.1016/j.biocon.2017.11.029
