Pohlavní život pavouků je plný extrémů. Samice tíhnou během rozmnožování ke kanibalismu, avšak na druhou stranu jsou také velice starostlivými matkami. Samci se zase snaží zabránit promiskuitě své partnerky i za cenu vlastní dobrovolné kastrace.
Samec má kopulační orgán na hlavohrudi v oblasti ústního ústrojí. Kredit: Ash, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0
Pro pavoučí samce je jednou z největších priorit být prvním a jediným pohlavním partnerem své vyvolené. Tato touha je tak veliká, že pavouci vymysleli velice bizarní způsoby, jak předat svou genetickou informaci své družce jako první a následně zamezit její promiskuitě. Mechanismy se druh od druhu liší.
Někteří samci například vyhledají ještě nedospělou samičku. Začnou s ní žít, hlídají jí a opečovávají, dokud nedospěje. Nikdy ji nenechají bez dozoru, aby zajistili, že samičku neukradne jiný pavouk. A jakmile dosáhne pohlavní dospělosti, okamžitě se na ni „vrhne” a spáří se s ní.
Boj proti promiskuitě
S pavoučími samicemi však život není vůbec jednoduchý. Nezdráhají se dopouštět se kanibalismu, a tak samcům hrozí po celou dobu páření nebezpečí, že budou sežráni. Navíc jsou samice často promiskuitní. A tak ani v případě, že jsou samci první, nemají záruku, že bude jejich genetický materiál využit pro následné oplodnění vajíček.
Proto samci používají ještě určitou antipromiskuitní pojistku. Pokud vědí, že jsou první, kteří se samicí kopulovali, zalepí jí bezprostředně po spáření pohlavní otvor svými výměšky z žláz. Existují však i drastičtější varianty. Někteří samci jsou schopni zamezit dalšímu páření své družky i za cenu vlastní kastrace – amputují si část či celé makadlo, které slouží jako kopulační orgán a zanechají ho uvnitř samice. Tím zablokují ostatním samcům přístup.
Kopulační orgány na hlavě
Aby samci mohli předat své sperma, musí ho nejprve poměrně složitým způsobem transportovat ze zadečku do makadel umístěných na hlavohrudi v oblasti ústního ústojí. Pavouci totiž na rozdíl od ostatních živočichů nemají propojené kopulační orgány s těmi pohlavními.
Pavoučí pár. Kredit: Flickr, Vipin Baliga, CC BY 2.0
Spermie nejdříve vytlačí ze zadečku do speciální předem utkané pavoučí síťky. Ta je velice důležitá, protože kdyby vstříkli sperma například na holou půdu, mohlo by se vsáknout a genetický materiál by byl nenávratně ztracený. Ze síťky pavouci následně nasají sperma do speciálních útvarů na makadlech, které se nazývají bulby. Ty jsou využívány pro skladování spermií i pro přenos do těla samice.
Krmení při sexu
Když samci bulby naplní, vydávají se hledat vhodnou partnerku. Pokud ji naleznou, následuje složitý proces námluv, který má obměkčit samičku a zamezit kanibalismu. Pavouci jsou totiž agresivní predátoři, kteří loví v podstatě všechno, co se hýbe, včetně jedinců vlastního druhu. Pokud by byl sameček neúspěšný, velice pravděpodobně by se stal potravou hladové samice.
V případě, že je samička dobře naladěna a dovolí samečkovi se s ní spářit, vloží sameček bulbu do pohlavních orgánů partnerky a nastává samotný proces kopulace. Při tom pavouk samičku „uklidňuje”, stimuluje jí dotyky nohou či makadel a některé druhy ji dokonce krmí výměšky ze speciálních žláz.
Milující matky
Ačkoliv bývají samice nemilosrdnými predátory se sklony ke kanibalismu, jsou také starostlivými matkami, které se o své potomky svědomitě starají. Vajíčka zabalí do kokonu, což je měkký zámotek z pavoučí sítě. Řada druhů pak tento kokon nosí připevněný na svém těle, aby ho ochránili a zajistili ideální teplotu.
Pavoučice nosící její mláďata. Kredit: Dimitris Agelakis, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0
Dokud se potomci nevylíhnou, samice nosí kokon na svém těle neustále s sebou. Na samicích slíďáka byly prováděny poněkud drastické pokusy, při kterých jim byl kokon odebrán a místo toho jim byla podstrčena olověná kulička. Samice olovo zodpovědně nosila, dokud nepadla vysílením. Jiné druhy se zase po vylíhnutí vajíček nechají svými potomky sežrat, aby jim tak předali to nejlepší ze sebe.
Zdroje: Zprávy z MUNI, Zprávy z MUNI II, Český rozhlas, Novinky,
