Proč mají pavouci osm nohou?

Tělo hmyzu je uspořádáno do segmentů a ve většině případů nese tři páry kráčivých končetin. Jak jistě víme, pavouci hmyz nejsou a nohou mají osm. Zamysleme se společně nad tím, proč pavoukům tři páry nohou k životu nestačí.

Skákavky mají oči v jedné řadě, což jim umožňuje přesné zaměření kořisti | Foto: Kaldari, Wikimedia Commons
 

V živočišné říši existuje ohledně počtu nohou jen jediné pravidlo – nikdy jich není lichý počet. Někteří živočichové si vystačí zcela bez končetin a plazí se po břiše, lidem plně vyhovují nohy dvě, většině savců čtyři… ale pro stonožku už by to bylo málo. O mnohonožkách ani nemluvě.

Dlouhá historie

Vývoj skupiny klepítkatců (Chelicerata), mezi něž pavoukovci (Arachnida) patří, započal ve středním kambriu, tedy před více než 500 milionů let. Tehdejší prastará skupina lobopodů, společných pradědů dnešních členovců, připomínala článkované červy. Každý segment jejich těl nesl jeden pár končetin podobně jako u dnešních stonožek. V průběhu evoluce došlo u jedné linie lobopodů k rozdělení těla na hlavovou část a zadeček. Zadní část prakticky ztratila končetiny. Ty se uchovaly jen v přední polovině těla, tedy v podstatě na hlavě. Zajímavý je původ nohou budoucích pavoukovců – zdá se, že jsou fakticky odvozeny od ústního otvoru.

File:Aysheaia2.jpg
Rekonstrukce druhu Aysheaia pedunculata, zástupce kambrických lobopodů. Foto: Citron, via Wikimedia Commons – CC BY-SA

Ruce, nebo nohy?

Původně byly všechny končetiny prapředků členovců vzájemně podobné. Teprve s postupem času došlo k jejich specializaci. V první řadě se vyvíjely výrůstky umístněné nejblíže k ústům. Převzaly smyslovou funkci, nebo pomáhaly při lovu a zpracování potravy. A právě v tento moment se začaly významně odlišovat základní linie členovců. Zatímco prapředci hmyzu a korýšů si na předních končetinách vyvinuli specializované smyslové orgány (směřující k pozdějším tykadlům), u budoucích klepítkatců tytéž struktury ztratily senzorickou funkci a staly se klepítky (chelicerami) určenými k usmrcení kořisti. Druhý pár končetin zvaný pedipalpy umožňuje pavoukům lov a manipulaci s potravou. Další čtyři páry končetin si ponechaly kráčivou funkci zůstaly „nohami“ v pravém slova smyslu. Na zadečků pavouků se přece jen zachovaly pozůstatky končetin, byly však přeměněny na snovací bradavky produkující vlákno určené k pletení známé pavoučí sítě.

File:Tegenaria gigantea 1.jpg - Wikimedia Commons
Ostré drápky zvané chelicery (klepítka) jsou u pavouků napojeny na jedovou žlázu. Tudy vpouští pavouk jed do své kořisti. Foto: Kev, via Wikimeda Commons – CC BY-SA

Skrytá dokonalost

Miliony let evoluční práce stvořily téměř dokonalý organismus. Přestože se pavouci (na rozdíl od roztomilých koťátek) netěší velkému zájmu lidí, jejich schopnosti jsou fascinující. Vyrábějí superpevné pavučiny a dokážou zregenerovat ulomenou nohu či klepítko (pokud se ještě mohou svlékat). Většina druhů pavouků je dravá, výjimku tvoří jediný převážně býložravý druh pavouka s půvabným jménem Bagheera kiplingi. Ulovenou kořist napustí pavouci jedem a rozložené tkáně vysají. S ohledem na uspořádání ústního ústrojí totiž nemohou kousat. A když pavouk dlouho nic neuloví? Nevadí. Bez potravy vydrží často několik měsíců, některé druhy dokonce celý rok.

 
alternativní popis obrázku chybí
Křižák pruhovaný – teplomilný druh středomořského pavouka. Stále běžnější novinka v naší přírodě. Foto: Kristian Peters, via Wikimeda Commons, CC BY-SA

Zdroj: livescience.com, wikipedia.org

(Zobrazeno celkem 375-krát, 3 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..