Již více než desetiletí provozuje Národní park Šumava rybí líheň, která je zaměřena na chov geneticky původních druhů ryb, jako jsou například lipan, mník nebo střevle, a posilování jejich populací. Největší důraz je kladen na chov původní šumavské populace pstruha obecného potočního.

Během krmení lipani podhorní v chovných rybníčcích předvádějí air show. | Kredit: © Jiří Churaň

Původní pstruh obecný potřebuje čisté vodní toky

Jsou ryby, kterým se dobře vede téměř všude, ale na Šumavě dostávají šanci i choulostivější obyvatelé vodních toků. Jedním z druhů ryb citilivých na znečištění vody je pstruh obecný potoční (Salmo trutta m. fario), který žije na našem území po staletí a málokdo ho považuje za ohrožený druh – koneckonců pstruh je běžnou položkou na jídelníčcích v restauraci. Ve skutečnosti je ale ten pstruh, kterého máte na talíři, pravděpodobně pstruh duhový, dodaný ze pstruží farmy. Naopak to téměř jistě nebude pstruh obecný, jenž má složitější rozmnožovací cyklus, a proto se k odchovu v průmyslových sádkách nepoužívá.

Pstruzi v chovných rybníčcích jsou nejaktivnější při krmení. | Kredit: © Jiří Churaň

Zmenšování populace pstruha ohrožuje perlorodky

Nejde ale jen o samotného pstruha obecného, nýbrž i o ohroženou perlorodku říční, která je s pstruhem spjata: v larválním stadiu vývinu perlorodky je totiž právě pstruh obecný jejím hostitelem. Pokud tedy někde vymizí tento pstruh, vezme perlorodku s sebou. Co perlorodku ohrožuje nejvíc, je jemná nečistota ve vodě, například splachy ze svahů, kde kůrovec vyhubil stromy a odkryl půdu pro volné působení eroze.

Pro perlorodku jsou pstruzi obecní stěžejní. | Kredit: Joel Boldie Berglund, CC BY-SA 3.0

Šumavská rybí líheň pomáhá posílit populaci pstruha

Devastaci lesů bezzásadovým režimem nelze odestát, ale přesto lze v současnosti pstruží populaci podpořit. Národní park Šumava se o posílení pstružího zastoupení v českých tocích snaží umělým odchovem pstruhů v rybí líhni nedaleko obce Borová Lada – v nevelkém zařízení, jehož plochu zabírají zejména chovné rybníčky.

Rybí líheň slouží také k environmentální výchově. | Kredit: © Jiří Churaň

V malém objektu stanice se zde líhne nepřehledné množství drobného potěru, ten je pak chován v otevřených rybníčcích podél potoka. Když ryby dosáhnou dostatečné velikosti, aby mohly přežít ve volné přírodě, jsou posílány do českých potoků.

Zdroj: npsumava.cz