Sežráni, a přece naživu

Skončit jako potrava nějakého predátora je dennodenním údělem mnoha živočichů na zemi. K neuvěření je ovšem fakt, že některé druhy zvířecí říše dokážou zkonzumování přežít a z nejhoršího se dostat. Trávicí systém predátora se pro ně na čas stane jakýmsi dopravním prostředkem.

sova jí hada

Některé druhy zvířat, které jsou zkonzumovány jinými predátory, dokážou v jejich trávícím systému přežít.
Kredit: Caleb Putnam, Flickr – CC BY-SA 2.0

Bizarní objev

V roce 2012 bylo při expedici na jihoasijský ostrov Timor objeveno něco neobvyklého. Tým biologů tam tehdy spatřil hada, konkrétně slepáka květinového (Indotyphlops braminus), jak vylézal z konečníku ropuchy asijské (Duttaphrynus melanostictus). Byl to pozoruhodný jev, neboť had je obratlovec dýchající plícemi a k přežití potřebuje kyslík. Je možné, že velmi rychle našel cestu k východu z traktu ropuchy díky jejímu prázdnému žaludku. Bez svých odolných šupin, které chrání jeho životně důležité orgány před žaludečními šťávami, by ovšem had nejspíš nepřežil.

slepák květinový

Slepák květinový. | Kredit: Thomas Brown, Flickr – CC BY-NC-SA 2.0

Další cesty za svobodou

Jestliže byl výše popsaný objev ojedinělý z hlediska rozměrů a druhu živočicha (slepák květinový může dosáhnout velikosti až 16 cm), pak je schopnost přežít v útrobách predátora naopak fenoménem, jak se tak zdá, mnohem častějším.

Díky nevelké potřebě kyslíku se zdají být nejodolnějšími cestovateli útrobami plži. Během experimentu, který provedl v roce 2012 vědec Shinichiro Wada z univerzity Tohoku v Japonsku, bylo do malého pěvce z čeledi kruhoočkovitých, kruhoočka japonského (Zosterops japonicus), uměle infiltrováno vícero malých plžů druhu Tornatellides boeningi. Asi 15 % malých břichonožců bylo schopno čelit žaludečním šťávám díky ulitě, do které se schovali, nebo se, podle některých vědců, chránili slizem.

kruhoočko japonské

Kruhoočko japonské. | Kredit: Kuribo, Flickr – CC BY-SA 2.0

Ve vodě to jde snáze

Obdobná situace nastala také u některých vodních živočichů. Caspar van Leeuwen z nizozemské univerzity v Utrechtu narazil na malý druh plžů, který je schopen projít trávicím traktem kachny divoké (Anas platyrhynchos). Objevil také samičky jistého druhu lasturnatek (Ostracoda), které uměly projít bez újmy střevy pakaprovce severního (Catostomus commersonii).

Podle Van Lewena jsou šance na přežití ve vodě ještě větší, i z důvodů potravních strategií vodních predátorů. Ti mají ve zvyku polykat početnější množství kořistí najednou, což zvyšuje šanci na přežití některých obětí.

pakaprovec severní

Pakaprovec severní. | Kredit: Brian Gratwicke, Flickr – CC BY 2.0

Když se predátor stane kořistí

Polykání ještě živých kořistí může predátorovi ale pěkně zkomplikovat zdraví. Vyskytl se případ kachen, které spolkly šneky, ve kterých parazitovala hlístice. Japonský vědec Shinichiro Wada přišel s teorií, že hlístice používají šneky jako jakési trojské koně, díky kterým se tak snáz dostanou do útrob ptactva.

V některých případech by „průkopnictví“ trávicích traktů mohlo mít dokonce pozitivní dopady. Hinrich Schulenburg, profesor zoologie na německé univerzitě v Kielu, je přesvědčen, že některé druhy hlístic vyskytujících se u šneků mohou mít naopak blahodárné účinky na bakteriální ekosystém nacházející se v žaludku živočichů. Pokud by se jeho studie potvrdila, jednalo by se o jeden z mála případů, ve kterých by nepožvýkaná potrava vedla k něčemu pozitivnímu.

Zdroje: focus.ituni-kiel.de

(Zobrazeno celkem 138-krát, 1 zobrazení dnes)
Share