Z vajíček mořských želv se líhnou převážně samičky. Může za to změna klimatu?

Ohřívání zeměkoule zasahuje i do světa podmořských království. V příliš teplé vodě hynou koráli, problémy začínají mít také mořské želvy. V jejich případě na zvyšování teplot doplácejí samečci. Přestávají se líhnout a populace karet obrovských se v některých oblastech mění v říši želvích Amazonek.

Je mezi nimi i nějaký kluk? Nebo samé holky? | Zdroj: Maxpixel.freegreatpicture.com

 

Ve chladné vodě kluk, ve studené holka. Nebo naopak?

Pokud toho víme o životě plazů málo, je pro nás úvod článku skutečnou záhadou. Při lepší znalosti biologie však možná tušíme, že některé druhy studenokrevných živočichů mají takzvané teplotně určené pohlaví. Jednoduše řečeno – při určité teplotě okolí se z vajíček líhnou samci, při jiné samičky. V některých případech stimuluje vývoj samců nižší teplota (vybrané želvy), u jiných naopak vyšší (haterie). Vajíčka krokodýlů, jiných druhů želv a některých plazů zase ve vhodném „středovém“ teplotním pásmu dávají život samečkům. V obou extrémech nad i pod ním vznikají samice.

Inkubační teplota pravděpodobně podmiňuje biologické pochody důležité pro vývoj pohlavních orgánů embrya a může spustit odlišné procesy. Teplotní určení pohlaví lze uměle pozměnit tím, že se zárodky v citlivé periodě vystaví působení specifických hormonů. Přesné fungování tohoto mechanismu však stále není zcela jasné.

Dámy v silné převaze

Teď ale zpátky k želvám. Začátkem ledna uvedl časopis Current Biology zprávu, že z hnízd karet obrovských (Chelonia mydas) umístěných na plážích v blízkosti Velkého bariérového útesu v Austrálii se líhnou téměř samé samičky. „Téměř“ v tomto kontextu znamená 99,8 procenta. V případě želv žijících v chladnějších oblastech připadá na samice v populaci 65 procent. Písek, v němž se želvy líhnou, pravděpodobně dosahuje vyšších teplot, proto se z nakladených vajec vyvinou pouze samičky. Pánové mají smůlu. S ohledem na větší důležitost samiček z hlediska přežití druhu jde o lepší zprávu, než kdyby se líhli samí samci. Přesto jsou tato čísla víc než zajímavá.

Karety kladou vejce do písku. | Zdroj: Wikimedia Commons

Poznat pohlaví není  snadné

Samotné určování pohlaví želv není žádná hračka – zvnějšku u nich žádné rozdíly nespatříme a těžko bychom obhájili vědeckou práci, pokud by po výzkumnících zůstávaly rozpárané mrtvolky zkoumaného druhu. Ani genetické testy v této situaci nepomohou, určení pohlaví želv totiž není závislé na DNA. Vědci si však poradili elegantně. Na základě odběrů krevní plazmy stanovili hladiny pohlavních hormonů a podle nich určili, zda daný vzorek pochází od samce či samice.

Kareta obrovská je jednou z nejznámějších mořských želv. | Zdroj: Wikimedia Commons

 

Jsou na vině změny klimatu?

Podle dlouhodobého měření klimatických změn na ostrově Raine, který je zásadní lokalitou pro želvy v publikované studii, došlo v tomto územní k prokazatelnému oteplení ve srovnání s devadesátými léty minulého století. Nabízí se však otázka, zda je želví feminizace důsledkem vnějších jevů (zmíněná plošně se zvyšující teplota okolí), nebo jde o „cílenou“ akci samic, které záměrně kladou vejce v teplejších zónách.

S ohledem na to, že více samiček znamená zároveň posílení početnosti populace, mohlo by být takové chování záměrnou strategií. Pokud by měly želvy z jakéhokoliv důvodu pocit, že jejich početnost slábne, nasměruje matka příroda vejci obtěžkané samičky do teplejších oblastí. A hned je v další generaci o dost více potenciálních matek.

Výzkumníci v souvislosti se zjištěnými výsledky okamžitě přemýšlejí, zda v rámci ochrany želv nezajistit aktivní snižování teploty líhně v klíčových lokalitách. Poměry pohlaví by se tím vyrovnaly a v populaci želv by nedocházelo k větší ztrátě genetické pestrosti. Bylo by však víc než vhodné v takových případech postupovat obezřetně. Nikdo totiž neví, jak to vlastně bylo (a je) s želvami „normálně“. Třeba i před tisíciletími, dávno před tím, než vzal člověk do ruky pipetu, brázdily moře flotily želvích samic. A samců bylo prostě vždy o něco méně. Tak daleko ale bohužel lidská paměť nesahá.

Zdroj: Wikipedia, Livescience.com

 

(Zobrazeno celkem 55-krát, 1 zobrazení dnes)
Share