Záhada kosatčích babiček

Samice kosatek dravých (Orcinus orca) umírají mnohdy až desítky let po ukončení reprodukce. Příroda však málokdy ponechává neplodné jedince naživu pro nic za nic. Jakou úlohu ve stádě má zkušená kosatka po dosažení menopauzy? Pomáhá svému druhu přežít?

Kosatka vychová za život obvykle pět mláďat.

Kosatka vychová za život obvykle pět mláďat. | Kredit: Wikimedia Commons, NOAA

Dlouho se soudilo, že menopauza, tedy ukončení reprodukčního cyklu samic mnoho let před jejich úmrtím, se týká pouze lidí. Mnoho sociologických i biologických výzkumů se proto důkladně zabývalo tím, co je nám na první pohled jasné – „babičky“ musejí mít pro přežití svého druhu důležitou úlohu. Lidští „dědečci“ jsou totiž teoreticky plodní až do smrti a většina zvířat je schopna přivést na svět potomky i ve velmi pokročilém věku. Staré ženy však nikoliv.

Kosatka dravá s mládětem
Kredit: Wikimedia Commons

Babičky pomáhají

Společenská úloha lidských babiček je zřejmá i bez vědeckých teorií – babičky obvykle pečují o vnoučata, čímž ulehčují život matkám. Chrání a vzdělávají vnoučata, nositele vlastních genů, mají na ně více času a zároveň mohou prospět celé společnosti důležitými radami a zkušenostmi získanými v průběhu let. Vědce proto zajímalo, zda je role „babiček“ u kytovců s prokázanou menopauzou (kosatka, kulohlavec) podobná. Jedná se taktéž o velmi inteligentní tvory s rozvinutou sociální strukturou a složitým komunikačním systémem. Ukončení reprodukce v souvislosti s vyšším věkem bylo pozorováno i u jiných druhů zvířat (např. u šimpanzů či slonů), zde se ale může jednat o náhodná pozorování či důsledek nepřiměřeně vysokého věku dožití konkrétních jedinců v lidské péči.

Kosatka se dožívá vysokého věku

Samice kosatek dosahují pohlavní dospělosti okolo patnáctého roku věku a páří se výhradně s příslušníky jiných rodinných skupin. Mláďata rodí přibližně v pětiletých intervalech a starají se o ně i ostatní členové skupiny, která je obvykle pokrevně spřízněná v mateřské linii. Rozmnožovací schopnost ztrácejí samice kosatek kolem čtyřicátého roku věku, do té doby zvládnou odchovat přibližně pět potomků. Délka života samic kosatek ve volné přírodě činí 50-90 let, času na vlastní potomky a vnoučata mají proto víc než dost. Samci oproti tomu umírají ve věku o desítky let nižším, nejpozději kolem 60. roku života.

Skupina kosatek dravých u Aljašky | Kredit: Stevan Nicholas, CC BY 2.0

Nejstarší samice si dokážou poradit

Vědci sledovali ve vodách severního Pacifiku skupinu přibližně osmdesáti kosatek specializovaných na lov lososů. Ukázalo se, že většinou vedou skupinu samice, a to především starší z nich (nad 35 let věku). Staré samice se rovněž častěji ujímají vedení v dobách, kdy je o lososy větší nouze. Mohou snáze zužitkovat své letité zkušenosti s hledáním potravy, což je pro přežití celé skupiny velmi důležité. Studie z roku 2012 zase potvrdila, že přítomnost starých samic ve skupině zvyšuje jejich potomstvu šanci na přežití. Možná se časem objeví i jiné teorie vysvětlující setrvalý výskyt neplodných samiček ve stádech kytovců, jedno je ale jisté – prospěšné babičky si s evolucí rozumí.

Zdroj:

(Zobrazeno celkem 307-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..