Téměř vyhynulý druh zubrů evropských se i v Česku začíná vzmáhat. Ve středověku byli zubři téměř z celé Evropy vytlačeni kvůli lidské civilizaci. Nakonec se je ve 20. století podařilo zachnánit jen díky kusům drženým v zajetí. I v českých chovech dál roste populace zubrů. Loni jejich počet poprvé v novodobé historii překročil symbolickou hranici sto kusů.
Ačkoli se na začátku minulého století zdálo, že zubři zřejmě ze Země úplně zmizí, dnes jejich situace vypadá nadějně. Stavy zubrů se rozrůstají i v České republice. „V českých chovech žilo k poslednímu dni roku 2017 celkem 106 kusů,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta je v tuzemsku regionální kanceláří mezinárodní organizace European Bison Conservation Center (EBCC). „Téměř jistě je to nejvíce zubrů na území dnešní České republiky od jejich vyhubení ve vrcholném středověku,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Jak výrazně počty zubrů v Česku rostou, ukazuje porovnání se situací počátkem devadesátých let. „Zatímco v roce 1992 žilo ve všech českých chovech celkem 14 zubrů, v současnosti se jich například jen v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice vyskytuje 17,“ srovnává Dostál. Milovické stádo, které se nachází v části vojenského prostoru u Benátek nad Jizerou, je zároveň prvním polodivokým chovem, který v České republice vznikl.
K záchraně potřeba 10 000 kusů
Klíčové je, že většina zubrů v Česku, konkrétně 82 kusů, patří k vzácnější, takzvané nížinné genetické linii. K méně vzácné, nížinně-kavkazské linii, náleží 24 kusů zubrů. Ještě důležitějším mezníkem bude, až stovku přesáhne počet kusů náležejících k té nížinné. „Právě stohlavá populace je totiž považována za geneticky soběstačnou,“ upozorňuje Jirků. Celosvětová čísla počtu zubrů za rok 2017 ještě nejsou známá. V roce 2016 tvořilo celosvětovou populaci 6573 zubrů, z toho 1706 žilo v chovech v zajetí, 395 v polodivokých chovech a 4472 ve volné přírodě. Pro záchranu tohoto druhu je přitom potřeba dosáhnout počtu nejméně 10 000 kusů.
Lidé zubry po první světové válce v přírodě zcela vyhubili. Přežilo jen několik kusů chovaných v zajetí. Z nich se podařilo sestavit skupinu 12 zubrů, kteří vytvořili základ současné populace. K vzácnější, nížinné linii z nich patřilo pouhých sedm kusů, z nichž však jen pět zanechalo potomky. V plemenné knize zubra evropského jsou evidováni pouze čistokrevní zubři pocházející ze zmíněných dvanácti zakladatelů.
V zoo i soukromě
Nejstarší zubři v Česku žijí v zoologických zahradách, které po desítky let hrály klíčovou roli při záchraně zubrů. „Ti v Zoo Praze a v Plzni letos oslaví 23 a 22 let. V obou případech jde o samice. U samic zubra v přírodě je rekord 24 let, v zajetí 28, u samců v přírodě jen 16, v zajetí pak 23 let,“ porovnává Jirků. Největší stádo zubrů v Česku se nachází v oboře Židlov u Mimoně, kde je chová státní společnost Vojenské lesy a statky. „V Polsku hrají státní lesy při záchraně zubrů klíčovou roli, je proto velmi dobré, že i v České republice se na chovu zubrů podílí státní lesnický podnik,“ oceňuje Dostál. Také stádo v Židlově by letos mělo, na základě doporučení koordinátorů Mezinárodní plemenné knihy, přejít do polodivokého režimu.
V České republice funguje v současnoti devět chovů zubrů, z toho pět tvoří zoologické zahrady. Dalšími místy jsou malý zoopark Stěžery, který má jediného zubra a je nejmenším chovem těchto zvířat v Česku, pak jeden soukromý chov, obora VLS v Židlově a polodivoký chov v pastevní rezervaci v Milovicích. Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost, a to zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Zdroj: Česká krajina, Wikipedia