Teorie o blízké příbuznosti kytovců a hrochů byly podpořeny nálezem fosílie vyhynulého předka dnešních hrochů. Hroší předchůdce pocházel z rodiny Anthracotheriidae – skupiny býložravých sudokopytníků, kteří žili zčásti na souši i ve vodě.

Ač to tak nevypadá, nejbližšími příbuznými hrochů jsou velryby a delfíni. | Kredit: Alias 0591, CC BY 2.0

Vědci byli dlouhou dobu na základě paleontologických nálezů přesvědčeni, že hroši jsou spřízněni spíše s prasaty, nicméně pozdější analýzy DNA ukázaly směrem k velrybám a delfínům. Nejstarší fosilní nálezy předchůdce hrochů však pocházely z doby před 20 miliony let, zatímco nejstarší pozůstatky předků dnešních kytovců se datují do doby před 53 miliony let – mezi nalezenými fosíliemi tak byl rozdíl 33 milionů let. Nyní byly v Keni nalezeny 28 milionů let staré pozůstatky tvora, později nazvaného Epirigenys lokonensis: velikostí se podobal ovci a vážil pouhých 100 kg. Většinu času nicméně trávil ve vodě.

Společný původ hrochů a kytovců | Kredit: Redakce ZOO Magazín; originál © LPRP/J.-R. Boisserie

Epirigenys lokonensis nebyl přímým předchůdcem dnešního hrocha, zastupoval spíše vedlejší větev. Na časové ose se ale přibližuje předpokládanému výskytu společného předka kytovců a hrochů. Analýza chrupu vedla odborníky k závěru, že hroch i E. lokonensis pocházejí z rodiny Anthracotheriidae, která přišla z Asie do Afriky přes moře před 35 miliony let.

Lásku k vodě nezapře hroch ani delfín. | Kredit: Michele W, CC BY-ND 2.0

Všechny důkazy zatím vypovídají o tom, že „předchůdci hrochů byli mezi prvními velkými savci, kteří kolonizovali africký kontinent – dlouho před všemi velkými šelmami, žirafami či skotem, kteří přišli do Afriky teprve před 18 miliony let,“ uvádí vědci.

Zdroje:

• Dicsovery News
• Nature Communications: Hippos stem from the longest sequence of terrestrial cetartiodactyl evolution in Africa