Vybrat si partnera takzvaně na dálku už není v dnešní společnosti ničím neobvyklým. Alespoň ne pro člověka. V holandské zoo je však tento způsob žhavou novinkou – potenciální partnery tu nechají orangutanům vybírat podle obrázků na tabletu.
Pomůže v budoucnu orangutanům jejich vlastní seznamka?
Kredit: Smithsonian’s National Zoo, Flickr – CC BY-NC-ND 2.0
Zatímco my lidé se mezi sebou bez překážek potkáváme, a přeskočí-li mezi námi jiskra, jdeme na rande či si vyměníme telefonní číslo, ohrožená zvířata takové možnosti nemají. Navíc jich je na celém světě opravdu málo – krom posledních populací v přírodě bývají roztroušena po zoologických zahradách celého světa a mohou pouze doufat, že se při výběru partnerů do jejich vkusu „strefí“ lidští koordinátoři chovu. Přitom i jiní tvorové než lidé mohou být vybíraví a jen tak každý partner jim do oka padnout nemusí. Převozy zvířat mezi zoologickými zahradami jsou navíc drahé, riskantní a stresující. Lepší řešení pro zachování druhu v lidské péči však zatím nemáme.
V přírodě zbývají poslední tisíce
Orangutani jsou kriticky ohroženými živočišnými druhy a pro jejich zachování je třeba udělat maximum. Rozlišujeme dva druhy orangutanů, bornejského (v přírodě zbývá odhadem 50–75 000 kusů) a sumaterského (posledních cca 7 500 zvířat). V zoologických zahradách bývají často chováni i kříženci obou druhů, cílem moderních zoo je však především udržení čistých linií. Aby se zabránilo dalšímu křížení, ale zároveň nedošlo ke zhoršení komfortu a sociální izolaci „nevhodných“ zvířat, bývá ze strany člověka ovlivňována reprodukce hormonální antikoncepcí či vasektomií. Kříženci se proto pářit s dalšími orangutany mohou, mláďata ale nezplodí.
Počet sumaterských orangutanů ve volné přírodě podle posledních odhadů rozhodně nepřesahuje 10 000 jedinců. | Kredit: Robert Young, Flickr – CC BY 2.0
Seznamte se, prosím
Pracovníci holandské zoo (Apenheul Primate Park v Apeldoornu) navrhli velmi netradiční způsob předvýběru orangutaních partnerů. V současnosti zahajují čtyřletý experiment pracovně přezdívaný „orangutaní Tinder“ podle sexuálně orientované internetové seznamky. Orangutaní samičce jménem Samboja předložili fotky několika zrzavých parťáků a sledují její reakci.
Chovatelům zvířat je samozřejmě jasné, že hledání vhodného partnera zahrnuje i důležité čichové a sluchové složky, které monitor tabletu předávat nemůže. Na druhou stranu – primáti jsou orientovaní především zrakově, tak proč to nezkusit. Nakonec i lidé téměř bez výjimky považují v seznamkách inzeráty bez fotek za naprosto nezajímavé.
Prvním úskalím projektu je vyladit používanou techniku tak, aby odolala zvědavým a silným orangutaním tlapám. Ani posílení přístroje ocelovým rámečkem zatím nestačilo – možná se orangutanici nabízený partner nelíbil a vyřídila si to s ním po svém…
Orangutani bývají vybíraví. Ne vždy se jim musí líbit partner, kterého jim chovatelé v zoo nabídli.
Kredit: TimothyJ, Flickr – CC BY 2.0
Další fáze testování proto vědecký experiment teprve čekají. Jde o součást širšího výzkumu emocionality primátů, kterého se účastní i šimpanzi bonobo. Držme každopádně vědeckému týmu palce, ať se netradiční experiment podaří. Pokud by podobné předvýběry partnerů u samiček lidoopů fungovaly, ušetří zvířatům do budoucna spoustu stresů při cestách a zoologickým zahradám zase peníze vynaložené na zbytečné transporty nekompatibilních jedinců. A především – pomůžou tomu, aby se orangutani ve světě zachovali i pro další generace.
Zdroje:
