Typické znaky v odlišnosti slonů ze dvou vzdálených kontinentů se učí odříkat i děti ve škole. Dokážete vyjmenovat nejnápadnější rozdíly, v čem se liší africký a indický slon? A napadlo by vás uvažovat i o skladbě potravy?

Něco málo z rodinného stromu

Všichni současní sloni patří do řádu chobotnatců a čeledi slonovitých. Na úrovni rodů se nám však taxonomie rozdělí. Z dosud žijících zástupců rozlišujeme slona indického (Elephas maximus), do jehož bližšího příbuzenstva patřili i vyhynulí mamuti. V sousední vývojové větvi, pod rodem Loxodonta, najdeme dva recentní zástupce – slona afrického (Loxodonta africana) a slona pralesního (Loxodonta cyclotis), na nějž bylo dlouhá léta nahlíženo jako na poddruh slona afrického.

Laická veřejnost se proto spokojí se dvěma chobotnatci – indickým a africkým slonem. Podívejme se na znaky, které tato zvířata na první pohled odlišují. A jako perličku do textu schováme i návod, jak odhalit slona pralesního, který se ve většině znaků svému vzrostlejšímu africkému příbuznému velmi podobá.

Velikost uší

Nejnápadnější znak na první pohled – zatímco afričtí sloni disponují opravdu velkými „plachtami“, uši indických slonů mají plochu přibližně třetinovou. Prý se sloní uši také velikostí a tvarem podobají zemím, z nichž jejich majitelé pocházejí – obrovské Africe či menšímu Indickému subkontinentu.

Stavba těla

Silueta obou druhů slonů se poněkud liší. Nejvyšším bodem těla afrického slona bývá hřbet, u slona indického hlava, záleží však také na pozici konkrétního zvířete.

Velikost celková

„Afričané“ mohou vážit až 7 500 kg a dorůstat do 4 metrů výšky. Sloni indičtí nepřesáhnou 3,5 metru, jejich hmotnost obvykle činí méně než 6 000 kg

Tvar hlavy

Hlava afrických slonů je kulatější, mezi ušima ční jeden výrazný hrbol. Indičtí sloni mají na vrcholku hlavy hrboly dva s prohlubní uprostřed

Chobot

Chobot afrických slonů je více zvrásněn, na konci má dva ohebné „prstíky“, jeden nahoře, druhý dole. Chobot indických slonů má tento kožní „prst“ pouze jeden – indičtí sloni proto častěji využívají přední končetiny k přesouvání objektů.

Kůže

Povrch kůže afrických slonů je o poznání více zvrásněný, barva kůže je šedivá. Indičtí sloni mívají na těle, nejčastěji na hlavě a chobotu, růžová místa bez pigmentace. Obzvláště ve vyšším věku.

Žebra

Afričtí sloni mívají větší počet žeber, může zde však dojít k jisté variabilitě i mezi konkrétními jedinci stejného druhu. U afrických slonů bývá počet párů žeber do 21, u indických slonů do 20.

Kly

Samcům i samicím afrických slonů rostou kly, obecně bývají větší. Oproti tomu polovina indických slonic nemá kly vůbec, některým samcům mohou chybět rovněž a nahrazují je jen zakrnělé zbytky. Kly afrických pralesních slonů jsou nápadně rovné, aby tolik nepřekážely při průchodu terénem. Mají je rovněž obě pohlaví.

Třeba fotografie výše může při určování potrápit – vzrostlý samec indického slona má mohutné kly a pro neškolené oko i dost velké uši. Všimněme si ale raději dvou hrbolů na hlavě i jediného „prstíku“ na chobotu. A hned máme jasno.

Ostatní zuby

Sloní zuby vypadají jako obrovské kamenné valouny se zvrásněným povrchem. Uložení skloviny vytváří druhově specifické lišty, které lze na první pohled rozlišit. Pokud vám ovšem slon své zub dobrovolně ukáže…

Nehty na nohou

Jediný znak, kterým můžete ihned jednoduše odlišit afrického a pralesního slona, neboť každý z nich má jiný počet nehtů na předních i zadních končetinách. Pralesní slon 5/4 (přední/zadní noha), africký slon 4/3 a asijský 5/4. Ve vzácných případech můžeme narazit na nezbedného indického slona, který si nechal narůst netypickou kombinaci 5/5…

Každému chutná něco jiného

S ohledem na svou velikost a vysokou spotřebu potravy mají sloni velký vliv na okolní prostředí. Málokdo si uvědomí, že většina slonů ve volné přírodě umírá hlady – narazí na nevyhnutelný střet velké tělesné hmoty, kterou musejí konzumací stravy uživit, a opotřebení zubů ve vysokém věku. Dokud však zuby slouží, sloni se vykrmují, co se do nich vejde.

Pralesní sloni často vytrhávají mladé stromky, ze kterých stahují listí i kůru. Indičtí sloni žijící na silně obydleném subkontinentu jsou vybíravější – pralesní mlází je příliš nezajímá, upřednostňují palmy, trávu či bambus, případně zemědělské plodiny. S ohledem na tato potravní specifika zaznamenali vědci i značně odlišný vliv zmíněných druhů slonů na pralesní biotop. A to i přesto, že tato zvířata obývají pralesy se srovnatelnou potravní nabídkou. Stručně řečeno – afričtí chobotnatci pojídají více listí, indičtí zase větší množství trávy. Bez ohledu na druh si však sloni v přírodě denně nacpou do žaludku 300–450 kg biomasy. Česká zahrádka by jim určitě nestačila.

Zdroje: Eleaid.com, Sciencedaily.com, Wikipedia