Indonésii v posledních dnech ohrožuje činnost sopky Anak Krakatoa. V sobotu zasáhla zemi vlna tsunami, která si vyžádala 420 obětí. Mezi nimi byli i dva pracovníci národního parku Ujung Kulon na ostrově Jáva. Právě v tomto parku žije posledních 67 kusů vzácného nosorožce. Pokud by se tsunami opakovalo, mohlo by zabít celou zbylou populaci. Na problém týkající se nosorožců upozornili v článku BBC ochránci přírody.
Nosorožec jávský už se dnes ve volné přírodě s největší pravděpodobností nevyskytuje. | Zdroj: Wikimedia Commons
Nosožec jávský kdysi obýval celou jihovýchodní Asii a Indii, dnes je jedním z nejohroženějších velkých savců. Posledních 67 kusů žije na ostrově Jáva, a to v národním parku Ujung Kulon. Posledního nosorožce žijícího mimo Indonésii zastřelil v roce 2010 ve Vietnamu pytlák. Ochránci přírody se však nyní obávají i o populaci na Jávě. K činnosti se probudila sopka Anak Krakatoa, která leží na severovýchod od parku.
Přežili díky štěstí
Vlna tsunami, kterou sopka způsobila, zasáhla severní část parku. Nosorožci se naštěstí zdržují převážně na jižní části, takže žádný nebyl zabit ani zraněn. Při případném opakování vlny už by však takové štěstí mít nemuseli. „Nikde jinde na světě nežijí nosorožci jávští v zajetí. Kdybychom ztratili populaci na ostrově Jáva, ztratili bychom celý druh,“ řekla pro BBC Nicola Lovethová ze Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).
Indonésané samozřejmě přemýšlejí o tom, že by bylo dobré přestěhovat část populace nosorožců na jiné místo. Vybrat vhodnou lokaci ale není snadné. Místo by muselo splnit mnoho podmínek: muselo by tam například růst 200 druhů rostlin, které jsou potravou pro nosorožce jávské, a na místě by muselo být celoročně vlhké klima. „Potřebujeme minimálně pět tisíc hektarů místa. Musí nosorožcům poskytovat jídlo i vodu. Potřebujeme vědět, jaká onemocnění se tam vyskytují nebo jestli tam jsou nějací predátoři,“ vysvětlil pro BBC Mamat Rahmat z národního parku. Místo už se minulý rok našlo, plány na přesun ale nakonec nevyšly.
Zdroje: BBC, Aktuálně.cz
