Stavitelé, chovatelé, sběrači a lovci. Lesní mravenci svou rozmanitou činností dokáží  pozitivně ovlivňovat území kolem sebe. Patří mezi blanokřídlý hmyz žijící v ohromných organizovaných společenstvích fungujících jako superorganismus, který působí na mnoho aspektů lesa. 

Mravenec dělník rodu Formica. Kredit: Alex Wild, Wikimeda Commons, CC BY-SA 1.0

Přítomnost mravenců značí zdravý les. Drobní, ale neuvěřitelně pilní mravenci pomáhají svou činností přírodu udržovat čistou, rozmanitou a bez škůdců. Během posledních let ale mravenišť ubývá, což se připisuje špatnému hospodaření lidí v lesích, ale na vině může být i některá lesní zvěř. V mraveništích se například ráda válí divoká prasata, protože je kyselina mravenčí zbavuje parazitů. Jako bonus v nich navíc mohou nalézt larvy brouků žijících spolu s mravenci. Je ale v našem nejlepším zájmu mravence chránit a důvodů je mnoho.

Zbavují les škůdců

Mravenci patří mezi účinné biologické ochránce lesa. V určité míře mohou přispět i ke zmírnění kůrovcové kalamity, protože jsou schopni ulovit larvy kůrovců, ale třeba i motýlů obalečů, kteří patří mezi nejvýznamnější škůdce jabloní. Stejně tak zbavují les například škodlivého motýla bekyně mnišky, jehož larvy při přemnožení způsobují kalamitní holožíry smrkových a borových lesů. Dalšími příklady škůdců, které mravenci loví, jsou třeba pilatky, ploskohřbetky, mandelinky a mnoho dalších.

Mravenčí síla spočívá zejména v jejich množství a týmové práci. Ve společenství žijí miliony jedinců, z nichž každý je schopen ulovit ohromné množství škůdců. A pokud spojí své síly, dokáží přemoci i mnohem větší kořist, než jsou oni sami. Nejvíce patrné důkazy o schopnostech mravenců jsou k vidění v holožírech po mniškových a obalečových kalamitách. Zelené a zdravé stromy zůstaly pouze v okolí mravenišť, kde mravenci zvládli vychytat nenasytné larvy.

Díky týmové práci dokáží mravenci ulovit kořist větší než jsou ni sami. Kredit: paul dickson, Wikimeda Commons, CC BY-SA 2.0

Zlepšují kvalitu lesní půdy

Hnízda mravenců neboli mraveniště jsou také samy o sobě jedním z nástrojů, které přispívají ke zdraví lesa. Mohou mít různou podobu i složení, ale v českých lesích lze nejčastěji narazit na mraveniště z jehličí a klacíků. Výrazná kupa z jehličí je však jen vrchol ledovce, většina mraveniště a vlastní jádro stavby se nachází pod zemí. A právě tvorbou velkých kup a podzemních chodbiček mravenci výrazně obohacují a provzdušňují zeminu. To je pro lesní půdu velice důležité, protože bývá často chudá na živiny i kyslík.

Udržují biodiverzitu

Mravenci však neobohacují pouze lesní půdu. Velkou měrou pomáhají udržovat a rozvíjet i druhovou rozmanitost na území, ve kterém se nacházejí. Nejlépe jsou jejich schopnosti patrné na rostlinách. Pozorní návštěvníci lesa si mohou často všimnout, že v okolí mravenišť roste mnohem bujnější a pestřejší vegetace, než je tomu v jiných částech lesa. Je to tím, že mravenci přenášejí semena na vzdálenost až 150 metrů, a tak pomáhají rostlinám se rozmnožovat.

Některé druhy vegetace se na pomoc od mravenců dokonce specializovaly a jsou na nich zcela závislé. Takové druhy se nazývají myrmekochorní. Jde o symbiotický vztah mravence a rostliny, kdy mravenec pomáhá rostlinám rozšiřovat se na nová stanoviště a za odměnu může zkonzumovat ze semene rostliny takzvané masíčko, odborně elaiozóm. To je výrůstek na semenu, který obsahuje velice výživné tukové, bílkovinné či sladké látky. Mezi myrmekochorní rostliny patří například hluchavky, sasanky či violky.

Poskytují přístřeší

Stejně jako se na mravence adaptovaly rostliny, i některé druhy hmyzu se naučily využívat péče pilných mravenců. Učebnicovým příkladem je vztah mravenců a mšic. Mravenci své mšice chrání a opečovávají a za odměnu z nich mohou doslova dojit sladký sekret – medovici, který je pro mravence něco jako pamlsek. Druhů s podobným vztahem je ale mnohem více a některé z nich dokonce žijí s mravenci v jejich hnízdě.

Například brouci kyjorožci se postupně na péči mravenců stali tak závislí, že zcela ztratili zrak i pigment. Tito brouci jen leží v mraveništi a nechávají se krmit. Své mravenčí sluhy odměňují stejně jako mšice sladkým sekretem, který vylučují ze speciálních žlázek na zadečku. Zdaleka ne všechny vztahy ale fungují na bázi oboustranně prospěšné symbiózy. Například brouci rodu Lomechusa doslova omámí mravence uklidňujícími látkami tlumícími agresivitu, usídlí se u nic v mraveništi a zde se pak živí jejich larvami a kuklami.

Velikost základny mraveniště může dosahovat i 5 metrů. Kredit: Adam Hauner at Czech Wikipedia, Wikimeda Commons, CC BY-SA 2.5

Chránit může každý

V České republice lze narazit nejčastěji na lesní mravence rodu Formica. Ti patří mezi zvláště chráněné živočichy, a proto je přísně zakázáno je hubit či jim záměrně ničit jejich mraveniště. Naopak je třeba je pečlivě chránit, což dělají například myslivci. Ti mohou nad mraveništi postavit speciální ohrádky ze dřeva a pletiva, které budou mravence chránit před ptáky, prasaty a možná i lidmi.

Pomáhat mravencům může ale každý člověk už jen tím, že jim nebude ničit mraveniště a bude šířit osvětu o ochraně a důležitosti tohoto drobného ale bezesporu důležitého hmyzu. Největší koncentrace mravenišť v České republice je v CHKO Blanský les, CHKO Jeseníky na Šebeni v okrese Žďář nad Sázavou.

Zdroje: Ekolist, Sdružení krajina, Myslivost, Wikipedia mraveniště, Wikipeda masíčko, Naše příroda,