Po dvou dnech intenzivní léčby na specializované klinice je stav klisny natolik stabilizovaný, že se může vrátit s hříbětem na pastvinu v Milovicích. O život ale stále může jít mláděti. Ochranáři prosí veřejnost, aby v následujících dnech a týdnech poskytli koním klid.
Sgurr se vrací se svým hříbětem na pastvinu, zcela vyhráno ale ještě není. | Kredit: Česká krajina, o.p.s.
„Chtěl bych poděkovat všem lékařům, kteří se o klisnu po celou dobu intenzivně starali a zachránili tím život nejenom jí, ale i hříběti, které je na ní zcela odkázané,“ ocenil pomoc veterinářů Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Neznamená to ale, že bychom měli úplně vyhráno. Podle lékařů existuje riziko, že se potíže u klisny mohou po prodělaných problémech opakovat. Proto musíme její zdravotní stav v terénu sledovat,“ doplnil Dalibor Dostál.
Veterinární lékaři se snažili pobyt koní na klinice co nejvíce zkrátit. Pro hříbě je totiž z mnoha důvodů rizikový. Především mu hrozí různé infekce, protože v zařízení, kde se léčí zvířata s řadou chorob, se mohou vyskytovat různé rezistentní bakterie odolávající dezinfekcím. Druhým rizikem je, že by se při pobytu ve vyhřívaných interiérech mohla snížit jeho odolnost po návratu do přírody a hůře by snášelo běžné výkyvy počasí.
Také klisna Sgurr je v současné době více ohrožena stresem z odloučení od stáda než doznívajícími následky zdravotních potíží. Zvíře, které se narodilo ve volné přírodě na skotských horách, nikdy nebylo oddělené od ostatních zvířat. Nikdy také nebylo pod střechou a v uzavřeném prostoru.
Klisna, hříbě i celé stádo nyní potřebují hlavně klid. | Kredit: Česká krajina, o.p.s.
Komplikovaný může být i návrat klisny s hříbětem do stáda divokých koní. „Koně mají výbornou paměť a jsou schopni se navzájem individuálně rozpoznávat. Dva dny odloučení by tedy neměly vyvolat dramatické změny v jejich hiearchii a chování vůči Sgurr a hříběti,“ vysvětluje Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.
„Hřebec Firestarter je nejrizikovějším faktorem, neboť by ho opětovná přítomnost nevlastního potomka mohla vyprovokovat k infanticidě, tedy usmrcení hříběte. Doposud však nevykazoval prakticky žádné agresivní interakce směrované vůči klisnám, včetně té nově narozené, je tedy velice pravděpodobné, že oba navrátilce bude tolerovat,“ dodává Martina Komárková.
„Velkou pomocí pro klisnu i hříbě teď bude, pokud budou mít potřebný klid. Proto bychom chtěli požádat veřejnost, aby jim nechala prvních několik dní na zotavení a začlenění do stáda a případnou návštěvu lidé odložili na později,“ požádal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Kredit: Česká krajina, o.p.s.
Vážné zdravotní problémy koní, které s největší pravděpodobností způsobily přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků, vyvolaly vlnu solidarity veřejnosti s klisnou i hříbětem. Lidé se o jejich stav zajímali na sociálních sítích, psali e-maily a stovky jich také telefonovaly. „Chtěl bych všem moc poděkovat za podporu, bylo to pro nás nesmírně důležité a pomáhalo nám to zvládnout situaci, která ani pro nás nebyla jednoduchá,“ poděkoval Dalibor Dostál veřejnosti.
Léčba a péče o koně byla nesmírně nákladná. Veřejnost ji může podpořit zasláním finančního daru na sbírkové číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.
Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
Zdroj: Česká krajina, o.p.s.
