Koroptve nebo zajíci. Zvířata, která z krajiny mizí, pomáhají vracet divocí koně

Desítky let myslivci v České republice smutně sledují, jak v krajině dramaticky ubývá drobná zvěř, která byla dříve v přírodě běžná. Kromě zajíců jde především o ptáky zemědělské krajiny, jako jsou koroptve nebo křepelky. Nyní myslivci získali překvapivého spojence. Koroptve pomáhají do krajiny vracet divocí koně a další velcí kopytníci. 

koroptev polní

V současnosti žije v Česku podle odhadů jen zhruba 20 000 koroptví. | Zdroj: Marek_Szczepanek, Wikimedia Commons – CC BY-SA

Díky divokým koním se do přírody přirozeně vracejí i drobná zvířata jako třeba koroptve nebo zající. Koroptvím vyhovuje v krajině pestrá mozaika různých stanovišť, kde je větší nabídka potravy a úkrytových možností. „Koroptve se v pastevní rezervaci úspěšně rozmnožují každou sezonu, každoročně zde potkáváme rodičovské páry s kuřaty. I letos jsme tak na pastvině u Milovic sledovali početné rodinky koroptví, které jsou jinak v krajině stále vzácnější,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Na jaře potřebují koroptve skrýt hnízdo ve vyšším porostu. Později vyhledávají místa, kde se střídají plochy nízkých trávníků, kde se jim dobře pohybuje a kde například mohou oschnout promoklá kuřata po deštích, s trávníky vyššími. Vyšší trávníky jsou pak zdrojem hmyzu a semen, ale slouží také jako úkryt před dravci a nepřízní počasí. Právě pastva velkých kopytníků přitom vytváří v krajině přesně takovou mozaiku, kde různě vysoké trávníky navíc doplňují křoviny, vyšlapané stezky a plochy, kde se koroptve rády popelí.

Prudký pokled populace

Jak dramaticky klesaly počty těchto ptáků, ukazuje porovnání s obdobím před několika desítkami let. Koroptve bývaly v tuzemsku stovky let hlavním lovným ptákem. Ještě v roce 1905 bylo jen na území Čech uloveno 1,5 milionu kusů těchto ptáků. Ve 20. letech 20. století se stavy koroptví odhadovaly na území dnešní České republiky na 6 milionů jedinců, ještě v roce 1935 myslivci střelili na 2,5 milionu koroptví. S nástupem socialistického zemědělství přišel zvrat. V roce 1982 se počty koroptví odhadovaly na 100 tisíc párů, současné odhady se podle České společnosti ornitologické pohybují maximálně kolem 20 tisíc párů.

Drobná zvěř začala mizet z krajiny zejména od druhé poloviny 20. století. Kvůli scelování polí do velkých ploch a následnému poklesu pestrosti plodin v krajině, rozorání mezí a remízků zmizela z krajiny dřívější rozmanitost. Používání chemie pak omezilo výskyt hmyzu i polních plevelů, které tvoří potravu polních ptáků. Značné ztráty působí koroptvím také nevhodně načasované sekání travních porostů. „Koroptve, stejně jako jiní páci v Milovicích, pravidelně využívají napajedla zbudovaná pro velké kopytníky. Navštěvují je snad každý den, pravidelně pozorujeme, jak z napajedel pijí celé rodinky poté, co ozobají hmyz přilákaný vodou. Kuřata se často kolem napajedel bezstarostně honí a působí tak dojmem, že se zde cítí bezpečně,“ dodává Jirků.

Objevuje se i zajíc polní

Potěšující je také početnost některých rodinek koroptví. Pár koroptví může vychovávat až dvacet kuřat, obvykle je to ale výrazně méně. Jedna ze tří koroptvích rodinek, které v pastevních rezervacích pravidelně pozorujeme, letos odchovala nejméně čtrnáct kuřat. „V rezervaci velkých kopytníků jsou koroptve tak běžnou a samozřejmou součástí krajiny, jako tomu bývalo na jiných místech naší země před desítkami let. Podobných míst, kde se koroptvím daří, je dnes v naší zemi málo. Velcí kopytníci se tak ukazují jako velmi účinný recept na zvyšování stavů drobné zvěře v  krajině, kromě koroptví to naznačují přímá pozorování a data z fotopastí také u zajíce polního,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ochranáři na pastvinách rovněž slýchávají typické volání „pět peněz“ upozorňující na přítomnost křepelek.

Rezervace velkých kopytníků vznikla u Milovic v roce 2015. Díky zájmu médií jako New York Times, Washington Post, BBC a dalších se stala celosvětově nejsledovanějším českým projektem realizovaným v České republice za několik posledních let. Bývalý vojenský prostor se stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy – divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. V současné době rezervace zaujímá plochu zhruba 240 hektarů.

Zdroj: Česká krajina

(Zobrazeno celkem 46-krát, 1 zobrazení dnes)
Share