V Česku bylo poprvé prokázáno rozmnožování šakala

Česká republika má s definitivní platností nového stálého obyvatele. V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice bylo poprvé v České republice doloženo rozmnožování šakala obecného. Kojící fenu v minulých dnech zachytila fotopast, samotné mládě později i fotograf.

šakal obecný zachycený fotopastí

Kojící fena šakala obecného zachycena fotopastí v místě bývalého vojenského prostoru Milovice.
Kredit: © ROZE AV ČR

V rezervaci velkých kopytníků byla nejprve fotopastí zachycena kojící fena šakala obecného s typicky naběhlými struky. Krátce na to nasmínal přímo šakalí štěně fotograf Vojtěch Lukáš, který ve spolupráci se společností Česká krajina dokumentuje projekt návratu velkých kopytníků. V obou případech byla zvířata zachycena na pastvině nedaleko Benátek nad Jizerou. 

Prohlášen za stálého obyvatele

Nejnovější pozorování potvrdila výsledky výzkumu, který v letech 2015 až 2016 v lokalitě realizovali odborníci z Karlovy univerzity v Praze. „Šakala obecného jsme na dané lokalitě v rámci výzkumu šelem sledovali déle než rok. Ačkoliv byl na území České republiky několikrát zaznamenán již dříve, teprve díky výzkumu pomocí fotopastí jsme byli schopni potvrdit jeho trvalý výskyt,“ uvedla Klára Pyšková z katedry etologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Během roku 2015 byl šakal v lokalitě nafocen téměř šedesátkrát, data z roku 2016 odborníci z Karlovy univerzity v současnosti zpracovávají. „To, že se šakal na lokalitě stále objevuje, potvrzuje naše závěry, že nejde pouze o migrujícího jedince, ale o zvíře, které se u nás trvale usadilo,“ dodala Klára Pyšková. „Záznamy šakala od nás existují, ale toto je první potvrzení trvalého výskytu na jedné lokalitě,“ shrnul význam výzkumu David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

mládě šakala obecného

Mládě šakala obecného je přímým důkazem toho, že se u nás tento druh rozmnožuje. | Kredit: © Vojtěch Lukáš

Aktuální snímky šakalů dokazují, že se šelmy v lokalitě nejen trvale zdržují, ale také rozmnožují. Z minulosti existuje z území Česka minimálně jedno nedoložené pozorování samice šakala s mláďaty, v tomto případě však jde o pozorování nezvratně doložené fotografiemi. „Jedná se o první hodnověrný důkaz rozmnožování šakala na území České republiky a zároveň o nejsevernější doložené rozmnožování šakala v Evropě,“ zdůrazňuje mimořádný význam důkazu Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. 

„I když fotopasti zachycují šakaly z pastviny u Benátek nad Jizerou, naše vlastní očitá pozorování, i náhodná pozorování našich spolupracovníků, potvrzují jeho výskyt také na menší pastvině u Milovic a v jejím nejbližším okolí,“ dodává Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Divocí koně, zubři a pratuři tak sdílejí rezervaci se středně velkou šelmou, která se zaměřuje na lov malých obratlovců. Živí se však také rostlinnou potravou, zejména plody, a příležitostně mršinami.

šakal obecný

Šakal má žlutohnědé, rezavohnědé až šedavé zbarvení, které se při výměně letní a zimní srsti do určité míry mění. Tmavší chlupy na hřbetě často vytvářejí jakousi „dečku“. | Kredit: tontantravel, Wikimedia – CC BY-SA 2.0

Nebezpečí pro kopytníky nepředstavuje

Vzhledem k velikosti a složení potravy šakala je jeho nebezpečnost pro koně, natož pratury a zubry, nulová. „Velcí kopytníci jsou v těchto místech součástí přírody a šakali pro ně nepředstavují reálné nebezpečí. Věříme, že kontakt se středně velkým predátorem může naopak příznivě ovlivňovat přirozené pudy na obranu mláďat i jejich chování,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. 

Šakal se na území České republiky i zbytku Evropy šíří z Balkánu, který patří k jeho původním oblastem výskytu. Expanze této šelmy na sever a západ bývá dávána do souvislosti se změnami klimatu. Lze se domnívat, že rychlý postup šakala Evropou navíc usnadňuje člověkem způsobená absence vlků.

Zdroj: Česká krajina, o.p.s.

(Zobrazeno celkem 139-krát, 1 zobrazení dnes)
Share