Vzácný dudek se vrátil. Opět obývá rezervaci v Milovicích

Dudek chocholatý je zpátky v rezervaci v Milovicích. Návrat dudků do areálu by mohl být dobrou zprávou v jinak smutném příběhu tohoto výrazného ptačího druhu. Dudek chocholatý patří mezi ptáky české krajiny, u kterých došlo k poklesu populace a vymizení tohoto druhu z řady oblastí střední Evropy. Jen za posledních třicet let se rozšíření dudka v České reublice zmenšilo o více než polovinu.

Dudek se po letech opět objevil v Milovicích, rezervaci velkých kopytníků. | Zdroj: Wikimedia Commons

Jeden z nejvzácnějších ptačích druhů se vrátil do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Dudka chocholatého jsme letos na pastvinách pozorovali opakovaně, někdy i vícekrát za den. Během předchozích tří let jsme jej přitom v těchto místech nespatřili vůbec,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Vůbec poprvé dudka na pastvinách zahlédla v dubnu výprava ornitologů ze Slovenska, kteří byli v rezervaci na exkurzi, a to nedaleko Milovic. Další vědci pak dudka během léta opakovaně pozorovali na pastvině zubrů u Benátek nad Jizerou. Odborníci přitom dudka na pastvinách „vyhlíželi“ od roku 2015, kdy byli velcí kopytníci do rezervace v bývalém vojenském prostoru vypuštěni.

V minulosti se dudek v těchto místech vyskytoval. Kvůli postupnému zarůstání krajiny po ukončení vojenské činnosti se však jeho stavy postupně snižovaly. V okolí současné rezervace velkých kopytníků byl sice dudek i v minulých letech občas pozorován, ale paradoxně nebyl až do letošního roku viděn právě v otevřených plochách, které jsou jeho biotopem. Husté a vysoké trávníky, které oblast pokryly před příchodem velkých kopytníků, mu totiž znemožňovaly lov kořisti – velkého hmyzu.

Zatím nezahnízdil

Zdá se však, že dudek nyní začal objevovat krátkostébelné trávníky vytvořené v posledních letech pastvou.„Ve spolupráci s ornitology jsme proto v rezervaci umístili speciální budky pro dudky. První v roce 2016, další v letošním roce,“ uvedl Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Hnízdění dudků v budkách zatím vědci nezaznamenali, ale jeho opakovaný výskyt na pastvinách naznačuje, že v těchto místech opět nachází vhodné podmínky pro život.

Jednou z příčin úbytku dudka je chemizace zemědělství, včetně ošetřování domácích zvířat vysoce toxickými přípravky proti parazitům. Běžně užívané prostředky jsou totiž prudce jedovaté pro brouky a další hmyz, jehož larvy v trusu zvířat jsou významnou potravou dudků. „Přílišné užívání antiparazitik je jednou z hlavních příčin ubývání brouků, kteří trus odstraňují z pastvin. Jenomže právě tito brouci pastviny nejen uklízí, ale také je zúrodňují a navíc představují vydatný zdroj potravy řady hmyzožravých živočichů, včetně dudka,“ upozornil Miloslav Jirků.

Počet dudků v Milovicích by podle vědců mohl vzrůstat. | Zdroj: Wikimedia Commons

Mizí pasoucí se dobytek

Ornitologové proto návrat velkých kopytníků do krajiny vítají. „Úbytek dudků v naší krajině jde ruku v ruce s tím, jak z venkova mizí pasoucí se dobytek a také s přílišnou chemizací prostředí. Není divu, že se dnes už vzácní dudci zajímají o pastvinu divokých koní, zubrů a praturů, kde nachází dostatek potravy v trusu těchto zvířat neošetřovaných toxickými medikamenty,“ konstatoval Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.

Vědci budou výskyt dudka v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou dále sledovat. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že by jejich stavy mohly vzrůstat. „Kolegové z obdobné pastevní rezervace Oranienbaumer Heide v Německu nás upozornili, že když s pastvou velkých kopytníků začínali, dudci u nich nehnízdili. Nyní v lokalitě registrují několik desítek hnízdících párů tohoto ohroženého druhu,“ zmínil Miloslav Jirků.

Veřejnost může přispět

I v Milovicích budou vědci sledovat, zda dudek v lokalitě zahnízdí. Právě to bude rozhodujícím signálem, že se do těchto míst definitivně vrátil. Kromě hnízdních budek umístěných ochranáři tak bude důležité ponechávat v okolních lesích staré stromy, kde by mohli dudci najít přirozené dutiny pro vyvedení mláďat. Potvrdit hnízdění by přitom mohla významně pomoci i veřejnost. Dudek potravu pojídá na místě, kde ji uloví. Pokud však s potravou, třeba velkou kobylku či housenku, někam odlétá, je to považováno za důkaz hnízdění.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Zdroj: Česká krajina

(Zobrazeno celkem 68-krát, 1 zobrazení dnes)
Share