Odrostlá mláďata divokých koní ze středočeských Milovic se od soboty 20. ledna zabydlují ve dvou nových lokalitách. Rezervaci ráno opustily dva transporty. První z nich zamířil do lokality Na Plachtě u Hradce Králové, kde na ně bude dohlížet ochranářská organizace JARO Jaroměř, druhý do Ptačího parku Josefovské louky, o který se stará Česká společnost ornitologická.
Hřebci z Milovic na Josefovských loukách u Jaroměře | Kredit: © Česká krajina, o.p.s.
Namísto původně plánovaných deseti koní nakonec vyrazilo na cestu devět hřebců, posledního z nich se nepodařilo včas odchytit. Na Plachtu, kam dnes přijela čtyři zvířata, proto dorazí později. „Zvířata zvládla nakládku i přibližně dvouhodinovou cestu bez problémů. Jsme rádi, že už se zabydlují v nových domovech,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Na obou místech čekaly na nové obyvatele desítky návštěvníků. Stejně jako v Milovicích, také ve východočeských lokalitách budou koně pomáhat svoji pastvou se záchranou a obnovou přírodně cenných míst. Svým suchým charakterem je rodišti hřebečků z Milovic podobnější královéhradecká lokalita Na Plachtě.
„Aby si tato oblíbená přírodní památka a evropsky významná lokalita na bývalém vojenském cvičišti na Plachtě uchovala výjimečnou pestrost, je nezbytné bránit jejímu zarůstání. Tomu od soboty napomáhá pastva koní, která se tak stane vedle sečení luk nebo pojezdů vojenskou technikou dalším způsobem péče o toto unikátní území,“ vysvětlila Hana Heinzelová, pověřená řízením východočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Stejně jako Milovice, má i Plachta vojenskou minulost. „Kdysi vojenské cvičiště na okraji velkého města bylo v devadesátých letech armádou opuštěno. Brzy bylo přírodovědcům jasné, že zarůstání povede ke ztrátě jeho rozmanitosti,“ dodala Hana Heinzelová. Za různé typy managementu podle jejích slov agentura ročně platí více než 200 tisíc korun. Od soboty se k dosavadním typům péče připojí pastva divokých koní.
„Ta zajistí šetrnou údržbu travního porostu, ve kterém budou mít ptáci a hmyz větší šanci na přežití. Stavba ohrad pro koně byla podpořena částkou 210 000 korun z prostředků programu péče o majetek státu MŽP,“ pokračovala Hana Heinzelová. S příjezdem klisen ochranáři zatím nepočítají. „Lokalita není tak velká, aby se tu koně mohli rozmnožovat,“ konstatoval David Číp, předseda JARO Jaroměř.
Hřebci z Milovic na Josefovských loukách u Jaroměře | Kredit: © Česká krajina, o.p.s.
Josefovské louky představují poněkud jiný typ otevřené krajiny, koně se tam budou pást na podmáčených loukách. I tady by měli přispět ke zlepšení a zlevnění ochrany přírody. „Česká ochrana přírody proti zarůstání bojuje mechanicky – sekačkami a pilami. Uspokojivě v malých chráněných územích, neefektivně a draze ve velkých rezervacích. A tady dostávají šanci naši hrdinové – velcí spásači. Bez nároků na údržbu, bez spalování fosilních paliv, přirozeně, šetrně mohou jako před stoletími pečovat o naši stále ještě relativně pestrou přírodu,“ upozornil správce parku Břeněk Michálek.
Odvoz hřebečků, kteří se v Milovicích narodili v roce 2016, je v souladu s tím, jak se vyvíjí stádo ve volné přírodě. „Když hřebečci dosáhnou zhruba druhého roku života, začne je dominantní hřebec odhánět od stáda,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Mladí hřebci pak vytvoří pánské, takzvaně bakalářské skupiny. V nichž vzájemně poměřují síly, nejsilnější z nich poté vyzývají poletech dominantní hřebce z okolních stád a bojují s nimi o klisny.
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 na základě projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí.
Zdroj: Česká krajina, o.p.s.
