Chemické postřiky, řepka a nákazy různého druhu způsobují velký úbytek evropských včelstev. Jakoby problémů nebylo málo, hrozí včelám s globálním oteplováním další nebezpečí. Tentokrát pochází z jihovýchodní a východní Asie v podobě sršeně mandarínské (vespa mandarinia), které Japonci za základě její velikosti říkají „suzumebači“ (vrabčí včela). Ta dokáže vybít během chvíle úl do poslední dělnice. 

Sršni mandarínské se přezdívá vrabčí včela. Kredit: Yasunori Koide, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Sršeň mandarínská je největší sršní na světě. Dělnice může dorůstat do čtyř centimetrů, přičemž královna může být až o jeden a půl centimetru větší, takže velikost těla má oproti včele dvacetkrát větší. Rozdíly lze nalézt i v uspořádání společenství. Zatímco včela má jen jednu královnu, sršeň mandarínská jich může mít až stovky.

Žihadla jsou neúčinná

Aby sršně uživily svá velká těla, potřebují dostatek energie, kterou často získávají v podobě larev včel. Ty se snaží při napadení úlu své potomstvo chránit, ale proti útočníkům nemají šanci, protože sršně jsou vůči jejich žihadlům imunní. A to i přes to, že mají včely velkou početní převahu. Pro představu: na úl nejčastěji útočí 10 až 30 sršní a včelstvo mívá kolem 30 000 včel a víc. Sršně ale bez problému dokáží likvidovat jednu včelu za druhou, až v úlu nezůstane jediná živá.

Že se evropské včely neumí bránit se zjistilo na základě případů, kdy si včelaři dovezli evropské včely do Asie a ty byly sršněmi téměř okamžitě zlikvidovány. Místní japonské včely se ale dokázaly v průběhu času naučit účinné obraně. Přestaly se spoléhat na svá žihadla, která sršním nezpůsobí žádná zranění a místo toho se naučily své nepřátele uvařit za živa.

Adaptace japonských dělnic

Včely poznají, jakmile se sršeň dostane do blízkosti úlu na základě specifických feromonů, které suzumebači produkují. Obvykle touto látkou sršní průzkumnice značí úly, které dávají signál ostatním ze společenstva, kam mají letět. Jakmile první sršeň vlétne do úlu, vrhne se na ni najednou kolem 500 včel. Ty ji obalí ze všech stran a začnou pomocí svých těl uvnitř chumlu zvyšovat teplotu až na 47 stupňů Celsia, což je pro sršně smrtelné. Tato metoda je sice účinná, ale i přesto pro mnoho včel smrtelná, neboť než sršeň zemře, dokáže většinou ještě pozabíjet dělnice, které jsou jí uvnitř chumlu nejblíže. 

Sršeň mandarínská tvoří velmi nebezpečný jed, který je tak silný, že jedna sršeň dokáže zabít dospělého člověka jen několika žihadly. Při napadení se navíc kolem místa vpichu uchytí feromony, které další sršně vyprovokují k útoku. Stejné látky se přidávají do parfémů, což má za následek časté útoky na lidi. V Japonsku sršeň mandarínská ročně zabije více lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady. Přemnožená sršeň například v roce 2013 v čínské provincii Šen-si zranila přes 1 400 lidí a 41 jich zabila.

Zabíjí hmyz i lidi 

Sršeň mandarínská má kolem čtyřech centimetrů. Kredit: Nere Lorco, Flickr.com, CC BY-NC-SA 2.0

Důsledkem oteplování přes zimu přežije mnohem více sršní než dříve a tím dochází velice rychle k přemnožení. Pokud léto trvá déle, tak z jednoho hnízda může vylétnout až 300 královen. Mladé královny hledají nová místa na stavbu hnízda a tím pádem se i velice rychle rozšiřují. Velký problém nastal v roce 2004, kdy se kontejnerovou lodí s nákladem dekorativní keramiky z Číny dostala do Evropy jediná královna sršně asijské (Vespa velutina) a za jeden rok zabila 6 lidí. Stejně jako sršeň mandarínská představuje i ona velké nebezpečí pro evropské včely. Tento obří hmyz z Asie se tak pomalu stává noční můrou všech evropských včelařů. 

Zdroje: National Geographic, Zoomagazin iPrima, Novinky.cz