Pokud by se vám snad nelíbil výraz „nahur“, můžete jej nahradit jinými alternativami – například sna, naur, gnao nebo bharal. Více by nám o vzhledu zvířete mohlo napovědět české jméno „ovce modrá“, které je však poněkud matoucí, neboť geneticky mají nahurové blíže ke kozám. Pojďme se tedy na tohoto cizokrajného kopytníka podívat blíže.
![nahur modrý](https://zoomagazin.cz/wp-content/uploads/2017/09/nahur-modry-01.jpg)
Nahur modrý | Kredit: Dibendu Nandi, Wikimedia Commons CC-BY
Správná koza nosí rohy
Nahur (Pseudois nayaur) je středně velkou horskou kozou obývající chladné svahy Himálaje i náhorní plošiny. S ohledem na velikost areálu rozlišujeme v současnosti jen dva poddruhy, třetí poddruh, „trpasličí“ nahur Schaeferův, byl podle posledních genetických studií vyřazen do samostatného druhu. Nahury najdeme na území Indie, Nepálu, Bhútánu, Tibetu i Pakistánu, přičemž každý jazyk na něj pamatuje vlastním pojmenováním. V angličtině převládá termín blue sheep, či bharal.
![nahur modrý](https://zoomagazin.cz/wp-content/uploads/2017/09/nahur-modry-02.jpg)
Kredit: Dibendu Nandi, Wikimedia Commons CC BY-SA
Hmotnost těchto zvířat se pohybuje od 35 do 75 kilogramů, přičemž samci jsou větší a disponují i rozměrnějšími rohy, které se postupně stáčejí mírně dolů a dozadu. Délka hlavové ozdoby samců dosahuje až 80 cm, rohy samic obvykle nepřesáhnou 20 cm a jsou viditelně přímější. „Modrá“ barva v pojmenování nahurů se odvozuje od šedého nádechu husté srsti.
Nahuři se výšek nebojí
![nahur modrý](https://zoomagazin.cz/wp-content/uploads/2017/09/nahur-modry-05-200x300.jpg)
Máte rádi výšky? Nahurové ano! Kredit:Jan Reurink, Wikimedia Commons CC BY-SA
Modří kopytníci mají rádi výšky. Bez náznaků závratí přeskakují mezi skalními výchozy a zdolávají příkré svahy, což jim leckdy může zachránit život při útěku před predátory. Nahur je totiž hlavní kořistí sněžného levharta. Pochutnat si na něm mohou i levharti skvrnití (v některých částech areálu), mláďata ohrožují též lišky, dhoulové (červení psi známí z Knihy džunglí) či draví ptáci.
Výšková nemoc nahurům nehrozí – na vysoké nadmořské polohy jsou zvyklí. Vyskytují se ve výškách 3 000 – 5 000 m n.m., mohou však vystoupit až do 5 500 m. Pokud se k ležícímu nahurovi pokusíme přiblížit, bude dlouho spoléhat na své ochranné zbarvení a útěk odkládat co nejdéle. Na poslední chvíli hbitě vyskočí, vyrazí mezi skály a zde opět nehybně strne. Šedomodré zvíře tak opět spolehlivě zmizí mezi kamením a sněhem.
Tvrdé boje na sněhu
Potravu nahurů tvoří nejčastěji různé druhy trav či bylin, v období nedostatku ale i křoviny, lišejník a mechy. Nahuři obvykle vytvářejí menší stáda do 20 zvířat, přičemž jejich základ tvoří samice s mláďaty. Mimo období páření žijí samci osamoceně, případně se sdružují do mládeneckých skupin s ohledem na větší bezpečí pohybu ve stádě. V době říje však veškeré kamarádství končí a samec neváhá užít svých velkých rohů proti dalšímu soukmenovci, aby vybojoval co nejvíc samic.
![nahur modrý](https://zoomagazin.cz/wp-content/uploads/2017/09/nahur-modry-04.jpg)
Mládě nahura | Kredit:Ksuryawanshi, Flickr CC BY-SA
Mláďata (obvykle jedno) se rodí na jaře a na podzim je matky odstavují. Během následujícího roku mladá zvířata pohlavně dospívají, v případě samců si však na otcovství musejí ještě nějaký pátek počkat. Teprve dostatečně silný nahur si dokáže získat samice a rozmnoží se leckdy až po sedmém roce věku.
Chráněni horami
Nahurové bývali kdysi velmi početní. Následkem nadměrného lovu (nikoliv ze strany irbisů, leč ze strany lidí) však jejich stavy poklesly a lov byl oficiálně zakázán. Problém pro ně představuje i potravní konkurence dobytka. Odhady volně žijících zvířat jsou však v současnosti dost nepřesné – podle IUCN cokoliv mezi 47 000 až 414 000 kusy. A není divu – nahánět hbitou rohatou kozu ve vysokých nadmořských výškách je zatracená dřina.
Díky odlehlým polohám, v nichž nahuři žijí, jsou snad o něco více bezpeční, než zvířata v exponovaných deštných lesích. Snad tedy budou mít více štěstí a jejich jedinou opravdovou hrozbou nebudou v přírodě pytláci, ale jen čtvernohé šelmy, vůči nimž mají vyrovnané šance.
![nahur modrý](https://zoomagazin.cz/wp-content/uploads/2017/09/nahur-modry-03.jpg)
Kredit:flowcomm, Wikimedia Commons CC-BY
V Čechách chová dlouhodobě nahury zoologická zahrada v Liberci. V zajetí se dožívají až 15 let, v přírodě o pět roků méně.
Zdroj: wikipedia.com