Pravdy a mýty o fascinujícím životě netopýrů

Záhadná a plachá stvoření patří mezi zvířata, která jsou pro vědce jedna z nejzajímavějších. Využívají echolokaci, někteří se živí krví zvířat. Podívejme se blíže na jejich přínos, život a mýty, které o nich kolují.

Netopýři obývají všechny kontinenty kromě Antarktidy. | Zdroj: Wikimedia Commons

Netopýři patří mezi druhý nejrozšířenější druh savců na zemi. Pětinu všech žijících pozemských savců tvoří řád Letounů (z řeckého termínu Chiroptera, který znamená „okřídlená ruka“). Početností je převyšují snad jen hlodavci. Netopýři obývají všechny kontinenty kromě Antarktidy. Kdysi se ovšem nacházeli i tam. Před 42 miliony let se netopýři rozšířili z Ameriky do Austrálie právě přes zaledněný kontinent, pro který bylo v té době příznačné mírné klima.

Ne všichni se orientují díky ultrazvuku

V roce 2014 zveřejnila studie publikovaná v americkém vědeckém časopise Science tvrzení, že netopýři umí vydávat nadzvukové signály, které doslova vyřadí z provozu echolokaci jejich rivalů. Kaloni, patřící do řádu letounů, jsou jedni z těch, kteří nevydávají zvukové signály, aby identifikovali svou kořist. Dlouho se lidé domnívali, že se orientují pouze zrakem. V roce 2014 bylo zjištěno, že echolokaci sice používají, ale jiným než běžným způsobem. Když létají ve tmě, jejich křídla „skřípají“ a ozvěna těchto zvuků jim pomáhá najít správnou cestu. Tento netopýří radar se pravděpodobně v průběhu věků vyvíjel i několikrát, a to nezávislým způsobem.

Proč rozbíjejí skla?

Občas ale tento systém také selže. Netopýří radary totiž vertikální hladké povrchy, jako jsou okna, nezachytí. Toto „zatemnění“ je způsobeno akustickými vlastnostmi těchto ploch. Ty odrážejí do dáli zvukové vlny vydávané samotnými letouny a přecházejí do volného prostoru. Zrádnost celého procesu by mohl mít na svědomí hladký povrch. Někdy i horizontálně položené hladké plochy mohou ovšem netopýry zmást. Studie ukázaly, že letouni si je interpretují jako „vodu“ a zkouší se jí napít.

Lidem krev nesají. | Zdroj: Pixabay.com

S upíry nemají nic společného

Pouze tři z 1200 druhů netopýrů se živí krví zvířat. Pokud potkáte netopýra, zcela jistě dá přednost hmyzu než vaší krční žíle. Natrefit na upíra obecného (Desmodus rotundus), vyskytujícího se především na americkém kontinentě, není každopádně nic příjemného. Tento druh má totiž vyvinuté lícní nervy schopné zaregistrovat tělesnou teplotu kořisti až do 32 stupňů. Umí tedy to, co bylo dříve přisuzováno výhradně hadům. Obecně vzato napadají letouni drobné obratlovce a dobytek, ale když se v jejich bezprostřední blízkosti objeví člověk, sám se může stát upíří kořistí.

Není pravda, že se zachycují do vlasů

Nízký let netopýrů může vyvolat dojem, že letí přímo proti naší hlavě, ale tak to není. Bylo také zjištěno, že někteří drobní letouni visící hlavou dolů, chystající se vydat na noční lov, jakoby nejprve spadnou na několik okamžiku z místa, kde jsou usazení, a teprve poté let vyrovnají. Někteří historici tento fakt spojují s dávnou pověrou. Ta radí ženám zahalovat si hlavu, aby se jí nějaký netopýr, považován za nečisté zvíře či démona, nepřipletl do vlasů.

Netopýři jsou užiteční jako opylovači. | Zdroj: Wikimedia Commons

Jejich imunitní systém zůstává „zapnutý“ 24 hodin denně

Netopýři mají svůj obranný imunitní systém na rozdíl od lidí neustále v provozu. U člověka se obranná funkce objeví až v případě ohrožení. Má se za to, že právě toto umožňuje netopýrům mít pod kontrolou nejrůznější viry, aniž by sami doplatili na jejich zhoubu (koronavirus, ebola, SARS).

Zredukovat je by byla chyba

Netopýři jsou pro zemi užiteční už jen díky podpoře udržitelných zdrojů, ale značným způsobem podporují také agrokulturu. Díky nim je ve světě opýleno zhruba 300 druhů plodících rostlin a jsou dokonalými roznašeči semen. Jedinci jsou také schopni sežrat za jednu noc až 2000 kusů hmyzu, čímž dost prospívají přirozené rovnováze mnohdy nepříjemných živočichů, protože velkou většinu z tohoto druhu netopýří potravy tvoří právě komáři.

Netopýří jeskyně opravdu existuje

Na druhém největším ostrově Filipín, Mindanao, se nachází jeskyně Monfort, kterou obývá největší kolonie Kaloňů na světě. Na ploše o rozloze 640 metrů se jich nachází na dva miliony.

Zdroje: Focus.it, iRozhlas.cz

 

 

(Zobrazeno celkem 34-krát, 1 zobrazení dnes)
Share