„Fúúúj, netopýr!“ je asi nejčastější výkřik návštěvníků, který uslyšíme v zoo v některé expozici s letouny. Většina zoologických zahrad přitom netopýry nechová. Volně průchozí voliéry s otočeným denním režimem obývají převážně kaloni, a to z mnoha důvodů.

Koho máme na obrázku? Netopýra, nebo kaloně? | Wikimedia Commons

Fylogenetické zmatky

Taxonomické (mezidruhové) vztahy mezi letouny, tedy řádem Chiroptera, zaměstnávají vědce již dlouhá léta. Tradičně se celá skupina dělila na Megachiroptera, tedy kaloně, a Microchiroptera, kam spadali netopýři a vrápenci. Modernější pojetí systému založené na molekulárních studiích rozděluje letouny na dvě podskupiny s fascinujícími názvy: Yinpterochiroptera (kaloni a 5 skupin z příbuzenství vrápencovitých) a Yangochiroptera (ostatní drobnější netopýři). S ohledem na vnější znaky a nápadnou odlišnost kaloňů od ostatních letounů se jeví první nastíněné rozdělení letounů jako logičtější. Molekulární studie si ovšem na logiku nehrají, zajímají je pouze řetězce DNA ve zvířecích tělíčkách.

Netopýři při vší úctě nepatří mezi zvláštní krasavce a jejich vzhled je mnohdy až děsivý. Mohou za to veliké uši, malá očka a u některých druhů i výrůstky na čenichu. | Zdroj: Wikimedia Commons

Létající lišky k psovitým šelmám nepatří

Kaloně, tedy největší zástupce letounů s hlavou připomínající spíše lišku, nazývá angličtina též „ovocnými netopýry“ či „létajícími liškami“. Český jazyk si s biologií rozumí podstatně lépe. Nesnaží se nám namluvit, že roztomilé psovitě vypadající zvířátko s křídly patří mezi netopýry či lišky a našel pro něj originální výraz „kaloň“. Kaloni, tedy skupina zvaná latinsky Pteropodidae, totiž disponují mnoha znaky, které je od netopýrů na první pohled odlišují. Nebo možná až na druhý pohled – většina lidí se totiž v temnotě poletujícího zvířátka poleká natolik, že stihne zaznamenat jen blanitá křídla. A křídla mají všichni letouni stejná… „Mami, fúúúj, tady lítá netopýr!“

Kolonie kaloňů bývají velmi početné. Zvířata často odpočívají volně na stromech. | Zdroj: Pixabay.com

Netopýři mnohem častěji vyhledávají úkryty v jeskyních či pod kůrou stromů. | Zdroj: Pixnio.com

Kaloň versus netopýr

Naši čtenáři samozřejmě vědí, že netopýr není „fúúúj“, stejně jako máloco v přírodě. Vše živé má svůj smysl. A už vůbec není „fúúúj“ kaloň, který je při bližším prozkoumáním mimořádně krásný. To se o mnoha netopýrech s jejich rozšklebenými čumáčky a velkýma ušima skutečně říci nedá. Čím se tedy liší netopýři od kaloňů? Zkusme to shrnout v několika bodech:

Kaloni mají veliké oči, neboť je používají při orientaci ve tmě. Netopýři oproti tomu oči téměř nepotřebují – k letu jim slouží primárně echolokace, navigace pomocí zvuků. Proto též mnoha netopýrům vyrůstají kožené ozdoby na nose a veliké uši.

Kaloni žerou ovoce. Případně nektar. Netopýři se živí především hmyzem.

Kaloni se živí ovocem, některé druhy i šťávou z květů. | Zdroj: Wikimedia Commons

Kaloni bývají zatraceně velcí. Prostě „megachiroptera“. Rozpětí křídel kaloně malajského dosahuje až 1,7 m. Rozpětí i poměrně malých kalonů mívá aspoň 20 cm. Netopýři bývají znatelně menší, nejmenší z nich, netopýrek thajský, disponuje rozpětím křídel 13 cm a délkou těla pouhopouhé 3 centimetry.

Kaloni skvěle čichají, neboť hledají ovoce či květy. Netopýří čich je zakrnělý.

Kaloni (až na výjimky) postrádají schopnost echolokace, zatímco pro netopýry je nezbytná k životu. Zmíněnou výjimkou jsou kaloni rodu Rousettus, kteří využívají primitivní echolokace založené na klikání jazykem a poslechu odraženého zvuku. Díky tomu mohou létat ve velmi temných prostorách. Některé další druhy kaloňů pravděpodobně podobně využívají odraz zvuku při pohybu svých křídel.

Kaloni bývají vcelku pohledná zvířátka a výrazem připomínají lišku. Zde kaloň krátkonosý. | Zdroj: Wikimedia Commons

Kaloni potřebují teplo. S ohledem na svou potravu se vyskytují především v tropech, kde najdou šťavnaté plody po celý rok. Netopýři oproti tomu žijí i ve velmi chladných oblastech zeměkoule – zimu ovšem musejí prospat, neboť by jinak zahynuli hlady.

Kaloně na rozdíl od netopýrů nenajdeme v Americe. Vyskytují se pouze v Evropě, Africe, Asii a Austrálii.

Při hlubším pátrání bychom jistě nalezli ještě další rozdíly, například v anatomii – stavbě chrupu, lebky či trávicího traktu. Tak daleko však v tomto článku zacházet nebudeme. Pokud jste dočetli až sem, zajisté již víte, kterého letouna máme na úvodním obrázku. Pro puntičkáře přidáme přesné druhové určení: jedná se o kaloně ramenatého.

Zdroj: Wikipedia.org