Jak je možné, že se upíři živí pouze krví?

Upír se většinou zobrazuje jako nemrtvá bytost, která živým saje krev a způsobuje jim problémy nebo i smrt. Objevují se často ve fastasy románech. Naši planetu ale obývají i reální upíři, členové zvířecí říše. Tito netopýři se vyznačují krvežravostí, to znamená, že se živí pouze krví teplokrevných živočichů. Nový výzkum se zabýval analýzou DNA upírů. Zkoumal, jak to, že jim stačí k užívení pouze krev, která navíc bývá plná nebezpečných virů – podle vědců chrání upíry speciální mikroflóra.

Upíři (Desmodontinae) se živí pouze krví. | Zdroj: Wikimedia Commons

První upíři se na světě objevili asi před 26 miliony let. Vyvinuli se z netopýrů, kteří se živili hmyzem a lovili ho na tělech živočichů. Upíři od hmyzu přešli ke krvi zvířat. Ta je ale málo výživná a navíc obsahuje nebezpečné viry, mohou se skrze ni přenášet i různé nemoci, například vzteklina. Vědci proto zkoumali, jak je možné, že pro upíry je krev běžnou potravou.

Na rozdíl od jiných netopýrů mají určité odlišnosti v genech a ve střevní mikroflóře, které jim pomáhají k lepší imunitě. Výzkumníci totiž nalezli v trusu těchto zvířat důkazy o více než 280 typech bakterií, které by jiným netopýrům uškodily. „Data říkají, že existuje blízký evoluční vztah mezi střevním mikrobiomem a genomem upírů, který jim umožnil se adaptovat na výlučnou konzumaci krve,“ uvedla pro BBC autorka studie Marie Zepeda Mendoza z University of Copenhagen v Dánsku.

Odlišný genom

Výzkumníci analyzovali genom upírů a jejich mikroflóru. Zjistili, že genom je podobně velký jako u ostatních netopýrů, objevili ale vetší výskyt takzvaných „jumping genes“ („skokových“ genů). Ty určují změnu pozic v genomu. Byly nalezeny v oblastech těla, které ovlivňují imunitu, obranu proti virům a také v metabolismu vitaminů a lipidů. Tyto geny pravděpodobně hrály klíčovou roli v tom, že upíři přešli na „krvavou dietu“. Mikrobiom těchto živočichů se totiž zcela liší od toho netopýřího, který je uzpůsobený na potravu v podobě nekvaru, ovoce nebo hmyzu.

Ke konzumaci krve mají upíři uzpůsobenou nejen mikroflóru, ale i zuby či ledviny. | Zdroj: Wikimedia Commons

Kromě úpravy procesů při zpracování krve se ale museli upíři vyrovnat ještě s jedním problémem – krevní srážlivostí. K vyřešení použili gen, který kóduje takzvaný plazminogen aktivátor. Tento protein se běžně vyskytuje v cévách, zajišťuje jejich průchodnost a zabraňuje krevním sraženinám. Tuto látku ale také obsahují sliny upírů, takže se krev nesrazí ještě předtím, než ji stačí zkonzumovat.

Mnoho bílkovin, málo sacharidů

Upíři jsou schopni vypít tolik krve, že se její váha rovná polovině jejich vlastní hmotnosti. Krev sice nemá vysokou kalorickou hodnotu, ale obsahuje mnoho bílkovin – 93 %. Sacharidy jsou oproti tomu zastoupeny jen v jednom procentu. Kromě mikroflóry jsou upíři ke konzumaci krve uzpůsobeni i jinak. Jejich ledviny už jsou zvyklé na „vysokobílkovinovou dietu“. Upírům téměř zmizely stoličky a mají velice ostré řezáky, které jim pomáhají k naříznutí kůže svojí „oběti“.

Zdroje: BBC, Český rozhlas

(Zobrazeno celkem 77-krát, 1 zobrazení dnes)
Share