Hluk pod vodou aneb i ryby umí být upovídané

Naši předci říkávali – je němý jako ryba. Dnes už se ale ví, že i tito obyvatelé vodního světa umí být velmi hlasití. Komunikace hraje důležitou roli zejména u hejnových ryb jako jsou třeba tresky. Jakým způsobem ale ryby zvuky vydávají? To byla dříve pro lidi záhada.

Pro ryby je komunikace důležitá stejně jako pro jiné živočichy. Kredit: endlesswatts, free licence, pixabay.com

Většina ryb vydává pouze jeden opakující se zvuk. Ale když se sejde dostatek ryb a dojde k prolnutí více typů zvuků, změní se ticho pod hladinou v rybí koncert. Jak v oceánech, tak i v řekách, se nacházejí ryby, jenž přispívají svým repertoárem. Zvukový projev ryb má obdobnou funkci jako u suchozemských zvířat. Hraje především důležitou roli během rozmnožování, při lovu či obraně teritoria. Například dravé ryby žijící v hejnech se dokáží během lovu pomocí zvuku domlouvat na strategii. Tyto projevy ryby vytváření třením pevných částí těla, které se jinak nazývají stridulace. Jedná se například o pletence párových ploutví, čelistí nebo žaberních oblouků.

Zpívající Amazonka

Některé ryby umí vytvořit zvuky tak hlasité, že jsou slyšitelné i nad hladinou. Například pokud se nějaký turista ocitne v povodí Amazonky, může se mu zdát, jakoby slyšel troubení slona. A to i přes to, že se tam žádní nevyskytují. Toto troubení má na svědomí sumec pirarara, neboť dokáže vytvořit zvuk vytlačením vzduchu pevně sevřenými žaberními štěrbinami pokrytými speciálním krytem (skřelemi).

Rovněž piraňa červená (Pygocentrus nattereri) vydává širokou škálu zvuků. Například když se snaží zahnat nepřítele, tak štěká. Při boji o potravu zase její zvuk připomíná bubnování. Tyto signály dokáže měnit díky speciálně vyvinutým svalům, které jsou připojené k plovacímu měchýři. Míra stahování svalu, jenž rozechvívá měchýř, způsobí vznik vibrací. Ne všechny zvuky jsou ale spojeny s měchýřem, rovněž dokáže vytvořit kvákavý zvuk pomocí čelistí.

Piraňa červená dokáže vydávat hned několik druhů zvuků, které se liší podle situace. Kredit: Gregory Moine, Wikimedia Commons, CC BY-SE

Podle zvuků přezdívky

Zvukové projevy jsou pro některé ryby tolik typické, že díky nim získaly přezdívky nebo dokonce i pojmenování. Příkladem jsou ryby z čeledi bručounovitých (Terapontidae), které za pomoci plynového měchýře vydávají vysoký bručivý zvuk. V Pacifiku se zase vyskytují samci takzvané zpívající ryby (Porichtys notatus). Ti za pomoci plynového měchýře typickým hučením v době námluv lákají samičky a nejedná se o žádné tiché pobrukování. Často dochází k tomu, že jejich zvuky budí lidi přespávající na lodích. Pražman zlatý (Pagrus auratus) si vysloužil díky kdákání přízvisko „mořská slepice“ a malabarští indiáni zase nazývají jeden druh čtverzubce „mořskou žábou“.

Zvuk ryby Protonibea diacanthus, ryby z čeledi bručounovitých a zvuk netopýří ryby si můžete poslechnout  TOMTO ODKAZU

Pražman zlatý vydává krákavý zvuk. Kredit: Roberto Pillon, Wikimedia Commons, CC BY-SE

 

Lidé komunikaci škodí

Ačkoliv může být rybí kvákání, bručení či kdákání opravdu hlasité, hluk vydávaný lidmi na moři přehlušit nedokáže. Přestože neexistují žádné přímé důkazy, odborníci se domnívají, že hluk vytvořený lidskou činností, například lodními motory, výrazně narušuje chování ryb. Ty se kvůli tomu „neslyší“. Nejhůře jsou na tom hejnové ryby, u kterých je komunikace obzvlášť důležitá. Při špatném dorozumění dochází například k chaotickému prchání před hlukem, kvůli kterému se pak hejno rozdělí do malých skupinek. To činí ryby více zranitelné. Takové případy se týkají hlavně u sleďů či tresek. Pokud by se lidé alespoň na chvíli ztišili, mohli by si užívat nejen ptačí koncerty, ale na moři i rybí orchestr. A rybám by tím výrazně ulehčili život. 

Zdroje: 21stoleti.cz, national-geographic, wave.rozhlas, stoplusjednicka

(Zobrazeno celkem 77-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..