Kdo se pozná v zrcadle – 3. díl

Dokončení předchozích dílů: 1. díl a 2. díl.

Lidoopi se v zrcadle poznávají

Naši nejbližší příbuzní – lidoopi – se v zrcadle poznají. Celým testem (s rozpoznáním značkyna svém těle) zatím neprošli pouze giboni, i když i oni vykazují známky toho, že se v zrcadle poznávají.

Nedávný výzkum vědců z čínské akademie věd prokázal, že i některé další opice (konkrétně druh makak rhesus) mohou standardním zrcadlovým testem úspěšně projít, pokud jsou k tomu vedeny. Čínští vědci nejprve dávali makakům odměnu za to, když se dotkli barevného bodu na svém těle, který pozorovali v zrcadle. Později už se makakové dotýkalli barevného bodu bez toho, že by vyžadovali odměnu, a dokonce začali zrcadlo používat k tomu, aby si prohlíželi další zajímavé části svých těl -– zadky.

Většina zvířat zrcadlo nepochopí

kdo se pozná v zrcadle - rybička ne

Rybka bojovnice útočně roztahuje skřele a pokouší se vyhnat soka v zrcadle. Svůj obraz zjevně nepozná.
Kredit: Malzees, Wikimedia Commons – CC BY-SA 3.0

Významně početnější skupinu tvoří zvířata, která sebe sama poznat nedokážou. Na obraz v zrcadle často útočí, aby ze svého teritoria vyhnala domnělého soka, jeví známky úzkosti či naopak nabývají klidu, neboť jejich skupinka je za pomoci odrazu v lesklé ploše zdánlivě větší. Tohoto efektu lze využít i při chovu vzácných druhů v zajetí – „konkurent“ vytvořený za pomoci zrcadla může stimulovat laxní páry k rozmnožování, u jiných zvířat lze iluzí početnější (tedy i bezpečnější) skupiny navodit vyšší komfort a posílit touhu hnízdit (platí např. pro plameňáky).

Jak jsou na tom psi? Majitelé psů leckdy přisuzují svým miláčkům téměř nadpřirozené vlastnosti. Skutečnost je ale taková, že naši čtyřnozí přátelé svůj obraz v zrcadle či televizi rozpoznat nedokážou. Jejich kognitivní schopnosti takovou abstrakci neumožňují. Z psího úhlu pohledu jde jen o jakýsi nezajímavý obrázek – čich je neomylně informuje, že pejsek proti nim není opravdový. Že se ale jedná o ně samotné, si podle dosavadních poznatků a pozorování neuvědomují, vizuální pojetí světa pro ně vždy bylo méně důležité než jeho pachová stopa.

Kočky jsou na tom velmi podobně – buď se jako vždy tváří, že je zrcadlo ani trochu nezajímá, nebo v něm vidí agresora a jsou ochotné se prát.

Spolehlivost a kontroverze zrcadlového testu

Zrcadlový test bývá někdy kritizován proto, že je antropocentrický, tedy testuje vnímání sebe sama, jak ho chápeme my lidé, a že upřednostňuje vizuální rozpoznání před jinými smysly. Pro psy jsou například mnohem důležitějšími smysly čich a sluch, zrak je až na třetím místě. Podobně některá zvířata nemusí vnímat značku na svém těle jako něco zvláštního, nebo podivného, proto se jí nemusí dotýkat.

Zrcadlový test však i přesto něco říká. Jedinci, kteří jím prošli (a jejich živočišné druhy) zřejmě mají stejně jako lidé představu: ten obraz v zrcadle jsem JÁ, je to MOJE tvář, MOJE zuby… Přemýšlejí v pojmech JÁ, TY, ONI, vnímají sebe, své druhy, cítí emoce – zřejmě velice podobně jako my.

Zdroje:

Předchozí díly:

(Zobrazeno celkem 360-krát, 1 zobrazení dnes)
Share