Samice se většinou stará o mláďata, a otec buď pomáhá, nebo ne. Ale není to jediný funkční model, někdy je to naopak otec, kdo se stará. Týdny hladoví, nebojí se bojovat tváří v tvář hrozivým predátorům, staví odolná hnízda, mláďata pak krmí, učí je. Kdo patří mezi nejstarostlivější otce ze světa zvířat?
Mezi starostlivé otce patří i kasuár přilbový. | Kredit: Jay Galvin, Flickr – CC BY
Kasuár přilbový
Výchova mláďat? Jednoznačně mužská starost. Alespoň takto smýšlejí samice kasuára přilbového (Casuarius casuarius), který je po pštrosovi druhý největší pták na světě. ”Dámy” jsou totiž příliš zaměstnány hledáním nových partnerů, jichž zvládnou dva až tři za sezónu a kterým nakladou vejce. O ty se pak starají už jen samci kasuára, kteří po šedesáti dnech bedlivého a trpělivého hlídání hnízda vítají na svět svá mláďata. Ta zůstávají po boku otce, který je krmí, chrání před predátory, dokud nejsou dost silní, aby se postarali o sebe, což je obvykle asi devět měsíců od jejich vylíhnutí. Pak už je otec nechává svému osudu.
Pštros dvouprstý
Období hnízdění a sezení na vejcích bývá pro náročné i pro samce pštrosa (Struthio camelus), protože v noci nemůže opustit hnízdo kvůli hrozícím útokům predátorů a obvykle bdí a střeží vejce schovaná pod svým hustým peřím, zatímco samice si vesele vyspává. Zajímavostí je, že samec pštrosa se obvykle stará až o 30 vajec, která mu naklade po spáření podobně jako u kasuárů několik různých samic.
Studnař zlatočelý
Neexistuje rybí nevěsta, která by nemyslela na vdavky právě s ním. I tak můžeme s nadsázkou popsat situaci rybí čeledi studnařovitých. Studnař zlatočelý je, jako všichni samci svého rodu – rodu Opistognathidae – skvělým tatínkem. Poctivě a s veškerou láskou a péčí se stará o své nevylíhnuté potomky, které uchovává ve svých velkých ústech, dokud se nevylíhnou. Samčí čelisti zůstávají však i poté útočištěm mláďat, a to např. v případě útoku predátorů. Čelisti pak také slouží pro stavbu tunelů na dně Atlantiku a Pacifiku, kde žije a ukrývá se do nich s celou svou početnou rodinou v případě ohrožení.
Tamarín vousatý
Tamarín vousatý (Saguinus imperator) je primát, který žije v tropických pralesích v Bolívii, Peru a Brazílii, kde vyniká především jako vynikající skokan bleskově se pohybující mezi větvemi stromů. Pro tyto opice jsou typické dlouhé bílé „vousy“ které jim spadají až na hruď a ramena. Kuriózní u těchto savců je jejich chování v době, kdy mají mláďata. Jsou to právě samci, kteří okamžitě po porodu mládě očistí. Samice se o mládě stará v době krmení, což je každé dvě až tři hodiny, a poté jej opět odevzdá do starostlivé péče otce.
Koníček mořský
V Den otců by se pomyslná první cena mohla udělit nejstarostlivějšímu otci ze světa zvířat, a to právě mořskému koníčkovi (Hippocampus guttulatus). Co se reprodukce tohoto živočicha týče, hraje samec zásadní roli. Je to právě on, který se po oplodnění stará o vajíčka, která mu samice naklade do jeho břišního vaku, ve kterém jsou potomci vyživováni a zůstávají zde 3 – 5 týdnů. Poté se líhnou již zcela vyvinutá mláďata o velikosti 12 mm. Připomínáme, že mořský koníček je ryba z třídy paprskoploutvých.
Tučňák císařský
Poeticky by se dalo říct, že samice tučňáka císařského (Aptenodytes forsteri) položí hned po snesení jediné vejce k nohám samce a poté vyráží na stokilometrovou pouť do oceánu, aby se nakrmila. Samec se o vejce asi 65 dní nepřetržitě stoicky a navzdory počasí pečlivě stará, udržuje ho v teple na svých nohách, překrývá ho převislou kůží na břiše a brání mu tak v kontaktu s ledem pokrytou zemí i ledovým vichrem. Samci, kteří se starají o vejce, se sdružují do skupin a lépe se tak ubrání polárnímu větru.
Jakmile vejce pukne a mládě se vylíhne, krmí ho nejdřív samec tvarohovitou hmotou, kterou vytváří ve voleti. Do deseti dnů od vylíhnutí se pak vrací matka, aby se o mládě dále starala. Otec se teprve po čtyřech měsících může pustit do hledání potravy pro svou novou rodinu a také pro sebe, vždyť zhubnul během péče o vejce a mládě přes polovinu své váhy – z 38 kg na pouhých 18 kg.
Labuť velká
Samec labutě (Cygnus olor) má pověst věrného druha (samozřejmě se najdou výjimky…) a bedlivě sleduje líhnutí mláďat a nikdy nezapomíná ani na svou roli v životě svých potomků. Aktivně se podílí na stavbě hnízda a střídá se se samicí v hlídání hnízda. Poté co už jsou některá z mláďat vylíhnutá, bere je samec na vodu, zatímco samice hlídá ještě ta nevylíhnutá. Malá labuťátka se od rodičů moc nevzdalují a nejraději se po vodě vozí na jejich hřbetu.
Střízlík kaktusový
Když se jedná o stavění hnízda, je pro střízlíka kaktus jako obydlí ideální. Ačkoliv tím ztrácí komfort, má to nesporné východy. Díky oblibě hnízdění v těchto pichlavých rostlinách se střízlík snadno ubrání nechtěným predátorům. Nejhoršími nepřáteli střízlíka kaktusového jsou různé druhy hadů. Sameček se v době hnízdění pouští do staveb dalších hnízd, které pak rodince slouží k odpočinku.
Pralesnička drobná
Malá jedovatá žabka, pralesnička drobná (Oophaga pumilio), hýřící pestrými barvami a sídlící na pobřeží Kostariky, odjakživa fascinovala přírodovědce svým vyvinutým smyslem na poli rodičovské péče, i když tady už více sil vynakládá samička. Ale ani otec není k zahození, o vajíčka se vzorně stará, aby zůstávala stále ve vlhku. Ihned po nakladení vajíček totiž sameček zůstane a hlídá hnízdo před nechtěnými návštěvníky. Idylka trvá ovšem pouze asi deset dní, poté si jde sameček už svou cestou. Pokud se mláďata dožijí dospělosti, je to pak většinou díky matce, která je po dobu asi 6 – 8 týdnů živí svými neoplodněnými vajíčky, kterými jim zároveň do těla dodává ochranný jed.
To byl samozřejmě jen dílčí výčet, druhů, kde k přežití potomstva přispívá otec, je mnohem více. Nicméně, co myslíte, měli si lidští otcové vzít z některých uvedených příklad?
Zdroje: Focus.it, FeaturedCreature.com
