Králík lávový (Romerolagus diazi), někdy nazývaný také jako Zacatochin, patří mezi málo známý druh pocházející z Mexika. 

Králík lávový má specifická zaoblená ouška. Kredit: Raymundo Omar/iNat, snl.no, CC BY NC 3.0

Ačkoliv má králík lávový ve svém jméně lávu, což evokuje činný vulkán, žije na svazích již vyhaslých sopek. Je to endemický druh žijící pouze v pohoří Chichinautzin ležící 300 kilometrů jižně od Mexico City. Území není nijak veliké, celé jeho životní prostředí tvoří pouze čtyři sopky. Přestože se nachází v blízkosti rovníku, podnebí je zde mírné. Hlavně v důsledku nadmořské výšky od 2800 metrů nad mořem do 4250 m. n. m., ve které se králík nachází, ale také díky místním povětrnostním vzorcům. Během zimy nastává období sucha, zatímco léta bývají velmi deštivá.

Nespoléhá na rychlost

Pro králíky je velmi důležitá zdejší vegetace. Tvoří ji především tráva zvaná místními zacaton (vysoká tráva) a lesy tvořené z borovic a olší. Vysoký travní porost je velice důležitý pro jejich přežití. Králíci v něm nacházejí dostatečný úkryt před predátory a zároveň jim slouží jako zdroj potravy. U místních obyvatel si vysloužili lidový název „zacatochin“ právě díky travnatým porostům. Králík lávový je druhým nejmenším králíkem ne světě. Prvenství si drží králík západoamerický (Brachylagus idahoensis), který dorůstá velikosti 22 až 28 centimetrů a váží pouhých 350 až 450 gramů. Králík lávový bývá velký 23,4 až 32,1 centimetrů. Samci váží v průměru 417 gramů, samice bývají o něco větší a jejich váha dosahuje i 536 gramů.

Vysoká tráva je pro králíka lávového potravou i úkrytem: Kredit: ProtoplasmaKid, Wikimeda Commons, CC BY-SA 4.0

Vzhledově působí roztomile a díky malým zaobleným ouškům i velice neobvykle. Zadní nohy jsou vůči tělu krátké a zakrnělý ocásek měřící pouhých 0,5 až 1 centimetr není téměř vidět. Znatelný bývá pouze u narozených mláďat. Srst má prošedivělý vzhled, který způsobují nažloutlé až hnědé chloupky, jenž jsou zároveň na špičkách a u kořene černě zabarvené. Oproti našemu králíku divokému (Oryctolagus cuniculus) není až tak rychlý. Proto se spoléhá na úkryt ve vysokých travách a skalách svého území místo na útěk.

Výjimečná komunikace hlasem

Žijí v menších skupinkách, na vrcholu hierarchie je dominantní samice, která se rozmnožuje pouze s jedním dominantním samcem. Březost trvá 38 až 40 dní. Následně se rodí 1 až 4 mláďata o hmotnosti kolem 80 g. Mláďata rostou rychle a do tří týdnů se zcela osamostatní. Během příznivých podmínek mohou mít až 5 vrhů za rok. Skupina spolu komunikuje pomocí pachových žláz pod bradou a v tříslech. Pravděpodobně pachové žlázy hrají i významnou roli při páření a signalizaci sociálního postavení jedinců. U králíka lávového je jako u jediného zástupce čeledi zajícovitých (Leporidae) pozorován kontaktní hlasový projev. Především hlasově reaguje na pomoc mladým, ale i komunikuje mezi svými členy.

Králíka ohrožuje nejen rozrůstání blízkých měst, ale i ničení přírodních stanovišť v důsledku přirozených požárů a negativnímu vlivu zemědělství. Díky ochraně se počty králíků podařilo zvýšit a v současné době se odhaduje, že se ve volné přírodě vyskytuje přibližně 7000 jedinců. O životě těchto králíků ve volné přírodě se ví velmi málo. Ačkoliv bývají aktivní přes den, nejvíce však brzo ráno při východu slunce a pak až k večeru. Předpokládá se, že většina dožije pouze jednoho roku. V zajetí může dosáhnout až 12 let.

Zdroje: Králík lávový (Romerolagus diazi) – ChovZvířat.cz (chovzvirat.cz), ADW: Romerolagus diazi: INFORMATION (animaldiversity.org)