Kousnutí pavouka sklípkana neotrněného (Pelinobius muticus) způsobuje velké bolesti a svědění. Smrtelné nebezpečí oběti sice nehrozí, nepříjemné stavy však mohou trvat několik dní. Jedovatý sklípkan se vyskytuje nejčastěji v Tanzanii a Keni.

Vědci si myslí, že přišli na to, proč je pavoučí jed tak silný. Jejich zjištění by mohla pomoci při vývoji nejen léčby pavoučího kousnutí. Také nejspíš může pomoci pochopit, proč lidé pociťují chronickou bolest a jak takovým pacientům pomoci. Výzkumný tým provedl podrobnou analýzu jedu a rozložil jej na jednotlivé složky. Díky tomu našli v jedu peptid zvaný Pm1a. 

O tomto peptidu je známo, že řídí odezvy ve skupině senzorických neuronů nazývaných ganglion dorzálních kořenů. Vlivem Pm1a je lidský mozek schopný zaznamenat bolest prostřednictvím centrálního nervového systému. A výše zmíněný pavoučí jed způsobuje, že jsou senzory bolesti stále znovu a znovu aktivovány, což vede k intenzivní reakci nervové sousavy na kousnutí pavoukem.

Jak pomoci nemocným?

Testy na myších se syntetizovanou verzí Pm1a potvrdily, že způsobuje hyperexcitabilitu (extrémní dráždivost pozn. red.) nervových buněk prostřednictvím tří kanálů – pro sodík, draslík a vápník. Právě tyto ionty pomáhají neuronům zaznamenat podněty, jako je bolest. Přítomnost Pm1a tedy způsobuje zvýšenou citlivost na bolest u myší prostřednictvím opakovaného dráždění receptorů registrujících bolest. 

Tato zjištění výzkumníci podpořili i matematickými modely které ukazují, jak peptid ovlivňuje nervové buňky. Velká dráždivost nervové soustavy u myší vyvolaná pavoučím je velmi podobná stavům, které pociťují lidé trpící chronickou bolestí. Další výzkumy hyperexcitability peptidem Pm1a by mohly časem pomoci s léčbou poškození nervů u lidí s chronickými bolestmi.

I když tato problematika vyžaduje mnohem rozsáhlejší prozkoumání, jak přesně peptid P1ma interaguje s jinými mechanismy a chemikáliemi v těle. Ale díky dosavadnímu výzkumu již vědci vědí mnohem více o tom, proč je kousnutí sklípkana neotrněného tak bolestivé a co způsobuje v lidském těle. A jak tomu často bývá, takové výzkumy mohou vést i ke zlepšení zdraví – například jak snížit dráždivost nervové soustavy u lidí s chronickými bolestmy.

Výzkum byl publikován v PNAS.

Zdroj: Sciencealert