Aktuální téma nevhodného přikrmování polodivokých koní v Milovicích si zaslouží, abychom se na problematiku zkrmování pečiva podívali podrobněji. Úvodem poznamenávám, že názory na krmení pečivem se mohou člověk od člověka lišit, zkusíme tedy přiblížit „zlatou střední cestu“. Vždy však rozhoduje majitele zvířete, bez jeho svolení nekrmíme ničím!
Dlouhodobá pastva doplněná přiměřenou dávkou jádra je pro koně tou nejlepší dietou.
Kredit: www.tOrange.us, CC BY 4.0
Složité trávení koní
Koně patří mezi citlivé květinky a zvířata poměrně poruchová. Hlavním důvodem je (krom prošlechtěnosti, která na jednu stranu vede ke zvyšování výkonnosti, na druhou ke zchoulostivění chovaných zvířat) specifické uspořádání trávicího traktu těchto lichokopytníků. S ohledem na stavbu trávicí trubice nemohou koně zvracet. Pokud tedy sežerou cokoliv nevhodného, nedokážou se „očistit“ tím nejjednodušším způsobem a musejí doufat, že nevhodné sousto (i přidružené plyny) postupně opustí tělo na druhé straně pod ocasem. Proto také koně trpí kolikami, závažnými bolestmi v břišní krajině, které mohou mít mnoho příčin. Velmi častým důvodem kolik je právě nevhodná strava. V lepším případě koník lehčí koliku přečká bez újmy na zdraví – pohybem (často vynuceným) se rozhýbou střeva, kůň se vyprázdní a bolesti odezní. Koliky mohou mít následky mírné (podobně jako u lidí – pokud sníme něco nedobrého, bolí nás břicho, bolest však odezní), či zcela fatální. Většina majitelů koní proto i při mírné kolice okamžitě volá veterináře. Opatrnost je v tomto případě na místě!
Divocí koně vystačí s málem. „Mnoho“ jim může uškodit
Předci koní se v přírodě pásli téměř nepřetržitě a vybírali si především hrubou trávu, které během dne zpracovali velké množství. Poslední skutečně divoký kůň, kůň Převalského, se ve své domovině, Mongolsku, s ničím jiným než nepoddajnou travou a bylinami nepotká. Na tuto drsnou stravu je adaptován a vyhovuje mu, proto v zoologických zahradách někdy dochází k paradoxní situaci – „převaláci“ se zde mají s ohledem na krmení i klima natolik dobře, že mohou celkově zjemňovat v typu i konstituci.
Přirozené prostředí divokých koní – spousta trávy, žádné jabloně a ani jedna pekárna.
Kredit: Ludovic Hirlimann, CC BY-SA 2.0
Současní jezdečtí a pracovní koně si však pouze s pastvinami nevystačí. Potřebují částečné doplnění stravy (např. jádro), neboť po nich požadujeme vyšší výkonnost. Veškerá „přilepšení“ ve stravě ale musejí být majitelem důkladně zvážena. Koliku může u domácích koní vyvolat pečivo, jablka, čerstvá tráva či jiná netypická potrava, ale např. též stres, choroby či nadměrné množství jadrného krmiva. Důležitá je zde především otázka množství. Několik spadlých jablek, pár kostek cukru či několik krajíců tvrdého chleba domácímu koni nemůže uškodit. Zdůrazněme domácímu!
A teď zpátky k pečivu
Velké množství tvrdého chleba ve větších kusech může také způsobovat přílišné obrušování koňských zubů.
Pokud vlastnímu koni dáme na přilepšenou pár kousků tvrdého pečiva (nejlépe chleba), nic se neděje. Problematické je pečivo plesnivé (takové kvůli obsaženým toxinům nezkrmujeme vůbec!) či čerstvé, neboť snáze nadýmá. Jako pamlsek se však tvrdý chléb hodí vcelku dobře, je však vhodné hlídat koněm zkonzumované množství. Již 1 kg tvrdého chleba však pro jeho kalorickou hodnotu musíme počítat do krmné dávky a nesmíme se divit, že je koník pod sedlem o něco energičtější. Nadměrné množství zkrmovaného pečiva může skutečně vyvolat koliku. Některé zdroje doporučují zkrmovat maximálně 0,5 kg pečiva denně, jiné uvádějí za nebezpečné množství až 3 kg (pro 500 kg těžkého – tedy „velkého“ koně). Stačí proto pár nevítaných návštěvníků u ohrady a koně se chlebem mohou snadno přežrat. Chovatelé koní mají špatné zkušenosti též s odloženými „přebytky ze zahrádky“. Pokud nic netušící soused vysype bez předchozí domluvy do ohrady kolečko padaných jablek, může tím koně v dobré víře i zabít.
Trochou sena pro koně nic nezkazíme, přesto není vhodné krmit zvířata bez vědomí majitelů. I v trávě v okolí ohrady se mohou vyskytovat jedovaté rostliny! | Kredit: fihu, CC BY-SA 2.0
Nedomyšlené přikrmování divokých zvířat je hazardem s jejich zdravím
Domestikovaná zvířata v našich domácnostech snesou leccos, divocí příbuzní si však na nevýživné „pamlsky“ v jídelníčku ještě zvyknout nestačili. Ptákům pečivo nijak zvlášť nesvědčí, neboť si zaplní žaludky „hmotou“ s minimálním obsahem vitamínů. Pokud se skutečně jedná o doplnění stravy, problémy nehrozí, městské kachny a labutě se však leckdy pečivem živí celou zimu. Problém s přikrmováním nevhodnou potravou se může týkat i exotičtějších druhů mazlíčků (např. oblíbení psouni velmi špatně snášejí dokrmování pamlsky a prospívají znatelně lépe při na první pohled „chudé“ potravní dietě) a rovněž zvířat v zoo. Pracovníci zoologických zahrad řeší překrmení či otravu zdejších chovanců jídlem poměrně často. Nejhůř na tom zvířata bývají po víkendu, kdy přijde do zoo velké množství lidí. Stačí několik neukázněných návštěvníků, objem nevhodné potravy se znásobí a je zle. Mysleme proto hlavně na zvířata. Hlady většinou nestrádají a přikrmování jim nikterak neprospěje. „Selfie“ se zvědavě žebrajícím exotem za jeho smrt rozhodně nestojí! Nelegální „krmiči“ zvířat v zoo či u ohrad jsou totiž v první řadě sobci, kteří myslí jen a pouze sami sebe.
Zdroje:
