Proč se vrací nosálové bělohubí?

Bývaly časy, kdy je u nás chovalo i 10 zoologických zahrad najednou. Ročně se odchovávalo několik mláďat. Pak přišel náhlý útlum a nosálové bělohubí z českých zoo vymizeli. Když však v srpnu letošního roku vstoupilo v platnost nařízení Evropské Unie o zákazu invazivních druhů, rozhodlo se několik zoo k chovu tohoto vzácného zvířete vrátit.

nosál bělohubý

Nosál bělohubý je v oblasti svého přirozeného výskytu ohrožen lovem i destrukcí prostředí.
Kredit: Bernard DUPONT, Flickr – CC BY-SA 2.0

Nosál, nutrie nebo ibis

Směrnice, která vstoupila v platnost 3. srpna 2016, obsahuje seznam 23 druhů zvířat a 14 druhů rostlin, které jsou v evropských zemích považovány za invazivní neboli na daném území nepůvodní. Nařízení zakazuje tyto druhy dovážet, chovat, pěstovat či vypouštět do volné přírody. Z rostlin se jedná například o bolševník pestrý či kabombu karolínskou. Ze zvířat jde třeba o nosála červeného, nutrii říční či ibise posvátného.

Každý z těchto druhů nějakým způsobem zasahuje do přirozeného biotopu krajiny. Nutrie říční, běžně k vidění na březích našich řek, kupříkladu vytlačuje evropského bobra. Želvu nádhernou, která je také na seznamu, zase běžně lidé pouští do volné přírody, kde je schopna přežít zimu a následně se i rozmnožit.

Mnoho zvířat, například nosál červený, muntžak malý či ibis posvátný, je často k vidění také v zoo. Protože se ale tento zákaz týká i zoologických zahrad, musí zoo buď od chovu tohoto druhu upustit, či se postarat, aby se dále nerozmnožoval. Některé zoo však s tímto postupem nesouhlasí a žádají o vydání výjimky, která je bude opravňovat k dalšímu chovu některých invazivních druhů.

nutrie říční

Nutrie říční v Zoo Chleby. | Kredit: © Michal Peterka

Jediný chovný pár v Česku

Jako první u nás obnovila chov nosála bělohubého ústecká zoo. Na konci února přicestoval z německého Halle dvouletý samec José. V Německu však původ nemá: narodil se v Jardin Zoologico de la Habana na Kubě, odkud byl v roce 2014 organizován velký transport nosálů bělohubých do Německa.

Zpočátku obýval José jednu z expozic v pavilonu terária. Momentálně je v zázemí, kde se seznamuje s půlroční samičkou Rosalinou, která před nedávnem přicestovala z německého Magdeburgu. Až se dostatečně seznámí, obydlí vzrostlý dub, který přímo navazuje na pavilon. Výběh až do letošního roku patřil nosálům červeným, kteří však patří na onen seznam invazivních druhů. Nezbývá než doufat, že si José a Rosalina padnou do oka a zplodí po tolika letech první mláďata nosála bělohubého u nás.

nosál bělohubý Ústí

Nosál José krátce po příjezdu do ústecké zoo. | Kredit: © Nikola Roštějnská, Zoo Ústí nad Labem

Čekání na ženicha

K chovu nosála bělohubého se vrátila také zoo pražská. Dvě samičky sem přicestovaly v říjnu z Magdeburgu. Osídlily expozici po nosálech červených, dokonce zde s posledním jedincem i nějaký čas žily. Obě samice jsou velmi čiperné a je leckdy těžké je vůbec zahlédnout, natož vyfotit. V příštím roce dvojici doplní samec, se kterým se snad povede navázat na dřívější úspěšný chov tohoto ohroženého druhu.

nosál bělohobý

Jedna ze samic nosála bělohubého v Praze. | Kredit: © Petr Hamerník, Zoo Praha

Nosál bělohubý (Nasua narica) je jihoamerická medvídkovitá šelma. Aktivní je především přes den, kdy svým protáhlým čenichem hledá potravu. Živí se plody, hlízami či půdními živočichy. Zatímco samci žijí výhradně samotářsky, samice s mláďaty se sdružují do velkých skupin. Mláďata, kterých může být až 5, se zpočátku ukrývají v dutinách stromů. Když jsou starší, hrají si obratně ve větvích. V Evropě je chován přibližně ve 30 zoologických zahradách, přičemž se zpravidla jedná o nové chovatele.

Zdroje: 

(Zobrazeno celkem 404-krát, 1 zobrazení dnes)
Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..