Postávání na jedné končetině je pro plameňáky typické, často tak ale uvidíme stát i například čápy. Věděli byste, proč tito ptáci schovávají jednu nohu do peří?

Proč nám někteří ptáci vystavují na obdiv jen jednu nohu? | Kredit: Carlos M, Flickr – CC BY 2.0

I naši čápi čas od času postávají „na jedné“. | Kredit: cheva, Wikimedia
– CC BY-SA 3.0

Podivné chování plameňáků zajímá vědce již delší dobu. Objevily se různé teorie – šetření únavy nohou, zrychlení útěku před dravci (z odrazu jedné nohy totiž plameňáci v případě vyplašení „startují“), zlepšení stability zvířete při větru i snižování rizika bakteriální infekce pocházející z vody. Tyto možnosti však američtí vědci při důkladném výzkumu z roku 2009 vyloučili.

Klid a nohy v teple…

Na řešení „růžové otázky“ by totiž postačil i obyčejný selský rozum. Jedno pozorování vědců nás může postrčit správným směrem – plameňáci zřetelně častěji postávají na jediné končetině při pobytu ve vodě, nikoliv na břehu. A voda, na rozdíl od vzduchu, daleko lépe odvádí teplo z těla. Ptáci stojící na jedné noze proto ušetří značnou část tělesného tepla – druhou nohu bezpečně uloží do teplého peří. Vystavené končetiny navíc pravidelně střídají, aby si ani jednu z nich nepodchladili příliš.

Nejpravděpodobnějším řešením nastíněné otázky je proto termoregulace – plameňákům stojícím ve vodě „na jedné“ je zkrátka tepleji. A totéž pravděpodobně platí i pro čápy.

Zdroje: ekolist.cz, BBC